Když se řekne senzorické pomůcky, jedná se o nástroje a materiály, které stimulují nebo uklidňují smyslové vjemy (dotyk, zrak, sluch, čich, propriocepce). senzomateriály jsou často používány v terapiích zaměřených na senzorickou integraci, proces, při kterém mozek organizuje a interpretuje smyslové podněty tak, aby podpořil adaptivní chování a učební schopnosti. SI. Pokud máte dítě s autismem, ADHD nebo jinou neurovývojovou odchylkou, můžete si všimnout, že některé podněty jsou pro něj přetěžující, jiné naopak chybí. Správně zvolené senzorické pomůcky tak mohou podpořit senzorickou integraci, snížit úzkost a zlepšit soustředění. Typické příklady jsou hmotné míčky, vibrační podložky, barevné světelné panely nebo aromaterapeutické difuzéry. Každá pomůcka má konkrétní atribut – intenzitu, texturu, váhu – a hodnotu, která se liší podle individuálních potřeb klienta. V praxi terapeut nejprve hodnotí citlivost smyslů, pak vybírá materiály, které buď stimulují (např. drsný povrch) nebo uklidňují (např. měkký plyš). Tento výběr vyžaduje znalost jakých podnětů jsou pro osobu vhodné a jaké mohou vyvolat přetížení. Když se tato kombinace podaří, terapie získává konkrétní nástroj, který umožní klientovi lépe regulovat své vnitřní stavy a zapojit se do dalších aktivit.
Dalším klíčovým pojmem jsou terapeutické pomůcky, široká škála předmětů a technik, které terapeut používá ke konkrétním terapeutickým cílům. Na rozdíl od obecných senzorických pomůcek jsou navrženy s ohledem na konkrétní terapeutický plán – může jít o speciální kartičky pro práci s emocemi, sand‑boxy pro projekční techniky nebo interaktivní aplikace. Pro děti s ADHD je důležitá rychlá a variabilní stimulace, proto se často používají pomůcky, které umožňují pohyb (např. balanční podložky) nebo rychlé změny obrazu (např. LED pásky). V poslední době se do praxe integruje i VR terapie, virtuální realita, která poskytuje kontrolované senzorické prostředí pro expozici a relaxaci. VR umožňuje vytvořit simulace, kde se uživatel může bezpečně setkat s úzkostí vyvolávajícími podněty a zároveň mít přístup k senzorickým pomůckám ve virtuálním prostoru. Kombinace tradičních pomůcek a digitálních nástrojů vyžaduje pečlivé nastavení – terapeut musí znát atributy (např. intenzitu zvuku, haptickou odezvu) a hodnoty (např. délka expozice, frekvence používání). Když jsou tyto faktory sladěny, klient získá flexibilní soubor nástrojů, které podporují jak učení nových dovedností, tak i stabilizaci emocí. Praktický tip: vždy si zaznamenejte, jaký typ pomůcky byl použit, jak dlouho a s jakým výsledkem. Tento záznam se pak stává součástí follow‑up terapie a pomáhá upravit další sezení.
Celý výběr senzorických a terapeutických pomůcek tvoří most mezi teorií a každodenní praxí. Zjistíte, že i jednoduchý hmatový míček může otevřít cestu k lepšímu soustředění, zatímco interaktivní aplikace podpoří motivaci k cvičením. V následujícím seznamu najdete články, které se zabývají konkrétními metodikami – od kognitivních omylů u závislostí po VR terapii a online kontrolní seznamy. Každý příspěvek poskytuje praktické kroky, tipy a konkrétní příklady, jak senzorické pomůcky začlenit do různých terapeutických přístupů. Pokud chcete rozšířit své nástroje a získat inspiraci, tato sbírka vám nabídne přesně to, co potřebujete.
Zjistěte, jaké terapeutické hračky a materiály používají české dětské terapie, jak je vybírat a jak je efektivně začlenit do sezení.