Senzomotorická psychoterapie: Co to je a pro koho funguje
When working with senzomotorická psychoterapie, tělesně orientovaný přístup k léčbě psychických traumat, který pracuje s tělesnými pocity, pohybem a dechem, místo pouhého mluvení. Also known as tělesně orientovaná psychoterapie, it je založená na poznání, že trauma se ukládá nejen v mysli, ale i v těle — v napětí svalů, zadržovaném dechu, nebo nevědomém třesení. Nejde o masáž nebo cvičení, ale o jemnou práci s tělesnými signály, které vám vaše duše posílá, když slova nestačí.
Pracuje s traumata, hlubokými psychickými zraněními, která zůstávají v těle i po skončení události, a s senzorickou integrační terapií, metodou, která pomáhá mozku správně zpracovávat smyslové podněty, často používanou u dětí s autistickým spektrem nebo přetíženými nervovými systémy. Tyto dva přístupy se často prolínají — když dítě neumí říct, že se bojí, jeho tělo se napne, ztuhne nebo se zhroutí. Senzomotorická psychoterapie to vidí jako signál, ne jako problém. A pracuje s ním jako s jazykem, který se dá naučit číst a překládat.
Nejde o to, aby jste se naučili „udělat si klid“ nebo „zvládnout dech“. Jde o to, abyste se konečně naučili slyšet, co vám vaše tělo říká, když se necítíte v bezpečí. Někdo se v terapii jen lehce pohybuje, jiný se vrací k pohybům z dětství, třetí si všimne, že mu při vzpomínce na rodiče ztuhne krk. To vše je důležité. A to, že to nevypadá jako „práce“, je přesně ten klíč — protože trauma nevzniká v rozumu, ale v těle. A tělo se nelečí slovy, ale zkušeností.
V naší sbírce najdete články, které vám ukážou, jak se senzomotorická psychoterapie projevuje v praxi — od dětí, které se naučily znovu cítit své tělo, až po dospělé, kteří po letech konečně přestali být v přípravě na ohrožení. Některé sezení nejsou vůbec hovory. Některá sezení jsou jen ticho, pohyb a dech. A přesto mění životy.
