Psychiatrická pohotovost: Kdy a jak vyhledat akutní psychiatrickou péči v ČR

Když se cítíte, že už to nevydržíte, když myšlenky sebevraždy přicházejí jako náhlý výbuch, nebo když se vám zdá, že svět kolem vás se řítí do šílenství - psychiatrická pohotovost je vaše poslední, ale nejdůležitější záchranná linka. Nejde o něco, co byste měli čekat, až se to „příště“ stane. Jde o službu, která funguje právě teď - 24 hodin denně, 7 dní v týdnu - a která vás nesoudí, neptá se, proč jste to neřekli dřív, a neříká vám, že to „jen přejde“. Je tu pro vás, když už nemáte sílu hledat odpovědi sami.

Co je psychiatrická pohotovost a kdy ji hledat?

Psychiatrická pohotovost není jen další ambulancia. Je to akutní záchranná služba pro duševní zdraví, která přijímá lidi v nejhorších okamžicích svého života. Pokud máte některý z těchto příznaků, nečekejte - zavolejte:

• Neustálé sebevražedné myšlenky nebo plány, jak si život skončit
• Sebeubližování - řezání, pálení, příjem předávkování léků
• Halucinace - slyšení hlasů, které vás přikazují ubližovat sobě nebo druhým
• Paranoidní přesvědčení, že vás někdo pronásleduje nebo otráví - bez základu ve skutečnosti
• Neschopnost se starat o základní potřeby: jíst, myt se, spát, vstávat z postele déle než 2 dny
• Náhlá agresivita nebo neschopnost kontrolovat chování, která ohrožuje vás nebo ostatní

Nejde o to, jestli „to je dostatečně špatné“. Pokud se cítíte, že to už nevydržíte, je to dostatečně špatné. Psychiatři nečekají, až se někdo „zhroutí“ - chtějí zabránit tomu, aby se to stalo.

Kde najít akutní pomoc v ČR?

V České republice má každý kraj minimálně dvě místa, kde můžete okamžitě získat pomoc. Nejde o to, kde žijete - většina velkých nemocnic má psychiatrické oddělení s 24h příjmem. Nejznámější jsou:

• Praha: Psychiatrie Bohnice (tel. 284 016 144), Klinika 1. LF UK a VFN (tel. 224 961 111), Národní ústav duševního zdraví v Klecanech (tel. 283 088 111)
• Ostrava: Psychiatrie FNO (tel. 595 602 757), Krizové centrum v Ostravě
• Brno: Psychiatrie FN Brno (tel. 543 145 555)
• Ústí nad Labem: Krajská zdravotní, a.s. (tel. 477 113 152)
• Plzeň, Liberec, Hradec Králové, Olomouc: Všechny mají svá psychiatrická oddělení s nonstop příjmem

Nejrychlejší cesta, pokud je situace kritická: zavolejte 155 (záchranná služba). Zavoláte, řeknete, že potřebujete akutní psychiatrickou pomoc, a přijedou s lékařem. Nebo zavolejte 158 (policie) - pokud se obáváte, že někdo může ublížit sobě nebo druhým. Policisté mají povinnost přivést člověka do nemocnice, pokud je v nebezpečí.

Není potřeba doporučení od lékaře. V ČR máte právo jít přímo. Neříkejte: „Myslím, že bych měl jít...“ Řekněte: „Potřebuji pomoc teď.“ Lékař je podle zákona povinen vás přijmout.

Co se stane, když přijdete?

Když dorazíte na psychiatrické oddělení, nečekáte hodiny v chodbě jako v ordinaci. Pokud je stav akutní, přijde na vás lékař nebo odborná sestra během 15-45 minut. Představí se, zeptá se, co se děje, a nebudou vás přerušovat. Neřeknou vám: „To je jen stres.“ Budou vás poslouchat - a pak vás vyslechnou znovu, aby si byli jisti.

Po vyšetření mohou:

• Vás propustit domů s léky a plánem na další léčbu
• Vás přijmout na krátkodobou hospitalizaci (2-7 dní) - to je normální, ne trest
• Vás přesunout do krizového centra - místo s menším počtem lidí, kde se vám může klidně vyprávět, než v nákladním vagónu nemocnice

Hospitalizace není trest. Je to ochrana. Když jste v krizi, vaše mozek je jako poškozený počítač - potřebuje restart a opravu. V nemocnici vám dávají léky, klid, lidí, kteří vás neosudí, a čas, abyste se zase naučili dýchat.

Co je krizové centrum a proč je to lepší?

Krizové centrum není nemocnice. Je to místo, kde vás nepřijímají do velkého oddělení, ale do tiché místnosti s pohodlným křeslem, teplou kávou a člověkem, který vás neříká, že „to přejde“. Tam vás nechají být. Mluvíte, pláčete, mlčíte - a oni jsou tam. Bez hodinového čekání. Bez týdenních čekacích dob.

V ČR funguje například Krizové centrum Krajské zdravotní v Ústí nad Labem. Podobná místa najdete v Praze, Ostravě, Brně a Plzni. Tyto centra nabízejí krátkodobou hospitalizaci (nejvýše 7 dní) bez potřeby předchozího vyšetření. Pokud máte sebevražedné myšlenky, ale nejste agresivní, krizové centrum je často lepší volbou než velká nemocnice.

Co se stane, když nezavoláte?

Mnoho lidí čeká - „možná to přejde“, „nechci být za šílence“, „nechci zatěžovat rodinu“. Ale když čekáte, mozek se nezlepšuje. Zhoršuje se. Podle Národního ústavu duševního zdraví je jednou z hlavních příčin komplikací v léčbě příliš pozdní obrácení se na pomoc.

Studie z ÚZIS ukazují, že v roce 2022 se v ČR sebevraždilo 1 243 lidí. Většina z nich měla předtím kontakt s lékařem - ale ne s psychiatrem. Nebo zavolala, ale neřekla, jak to vážně je. Neřekla: „Chci si skončit život.“ Řekla: „Mám problémy se spánkem.“ A lékař jí předepsal spánkové léky. Neřekl: „Tohle není jen neklid. Tohle je krize.“

Nejste sami. Nejste „šílený“. Jste člověk, který přežil to, co většina lidí ani neví, že existuje - a teď potřebuje pomoci.

Co je jiného, co můžete dělat?

Pokud není vaše situace akutní, ale potřebujete podporu:

• Krizové centrum - můžete se tam obrátit i bez záchranné služby. Zavolejte a řekněte: „Mám problém, potřebuji poradit.“
• Telefonní linka Důvěra - tel. 116 123 (bezplatná, 24/7, anonymní)
• Psychologická poradna - pokud máte zdravotní pojištění, můžete dostat 5-10 sezení zdarma v smluvní poradně. Najdete je na Psychoportal.cz
• Telemedicína - některé ambulance dnes nabízejí konzultace přes video. Rychlejší, méně strašidelné.

Nezapomeňte: psycholog neřeší akutní krizi. Psycholog vás naučí, jak se udržet na povrchu. Psychiatr vás vytáhne z vody, když už se nechcete držet.

Proč je systém tak špatný?

Není všechno dokonalé. V ČR je průměrně jen 1 psychiatr na 35 000 lidí. Doporučuje se 1 na 10 000. V Praze je to lepší - 1 na 12 500. V Moravskoslezském kraji je to 1 na 28 300. To znamená, že v některých městech musíte čekat 4-6 týdnů na první návštěvu.

Problém není v lidích. Problém je v počtu. Psychiatři se stářím. Průměrný věk psychiatra je 58,7 let. Mnoho z nich bude za pár let odejít do důchodu. A není dost mladých, kteří by je nahradili.

Naštěstí Ministerstvo zdravotnictví plánuje zřízení 12 nových krizových center do roku 2024. A v roce 2023 byla spuštěna Národní strategie duševního zdraví, která má za cíl zvýšit počet psychiatrů o 25 % do roku 2030. To je krok vpřed. Ale dnes potřebujete pomoc - ne zítra.

Co říkají lidé, kteří to prožili?

Na Redditu napsal jeden muž: „Při panické ataci jsem přišel na Bohnice. Lékař mi řekl: ‚Nemusíte být silný. Stačí, že jste tady.‘ A pak mi dal léky, které mi pomohly žít.“

Na Facebooku jedna žena napsala: „Čekala jsem tři hodiny v Ostravě. Bylo to strašné. Ale když mě konečně přijali, lékařka mi řekla: ‚Tohle je nejlepší, co jste mohli udělat.‘ A já jsem poprvé za rok začala plakat.“

68 % lidí hodnotí psychiatrickou pohotovost jako „uspokojivou nebo velmi dobrou“. Ale 32 % říká: „Čekal jsem příliš dlouho.“

Největší pochvala? „Lékař mě neosudil.“

Největší stížnost? „Nikdo mi neřekl, co mám dělat dál.“

Co dělat po pohotovosti?

Když vás propustí, neznamená to, že je všechno vyřešené. To je jen začátek. Většina lidí potřebuje:

• Pravidelné léky - ne jen když je špatně
• Pravidelné sezení s psychiatrem - ne každý měsíc, ale každých 2-4 týdny
• Kontakt s psychologem - pro práci s myšlenkami a emocemi
• Podporu rodiny nebo přátel - i když to nechcete slyšet

Pokud vám někdo řekne: „Už jsi v pořádku,“ - nevěřte mu. Nejste. Ale jste na cestě. A to je důležité.

Nejste slabý, že jste šel na pohotovost. Jste silný, že jste to udělal. A teď, když jste tady, máte šanci.