When working with Rogersův přístup, psychoterapeutický směr založený na humanistické psychologii, který klade důraz na autenticitu, empatii a bezpodmínečné přijetí klienta. Also known as klient‑centrická terapie, it humanistická psychologie, obor zdůrazňující svobodu a růst jedince and the concept of empatie, schopnost vcítit se do pocitů druhého a odrazit je zpět form the core of this method. In simple words, the therapist acts as a supportive mirror, not as an expert who fixes problems.
Rogers definoval tři hlavní podmínky, které musí být ve vztahu terapeuta a klienta přítomny: bezpodmínečné přijetí, empatie a kongruence. Bezpodmínečné přijetí znamená, že terapeut nehodnotí ani neodsuzuje, ale přijímá klienta takového, jaký je. Empatie pomáhá klientovi cítit, že jeho prožívání není sám. Kongruence se vztahuje na upřímnost terapeuta – on by měl být ve svých reakcích v souladu s vlastním vnitřním prožíváním. Tyto atributy (entity‑attribute‑value) tvoří pevný rámec, ve kterém se klient může otevřít a experimentovat s novými způsoby myšlení.
Jedna z hlavních výhod Rogersova přístupu je jeho flexibilita. Protože se nesoustředí na konkrétní technické postupy, ale na vztahovou kvalitu, může být použit jak v individuální, tak v párové a rodinné terapii. To je praktické, když hledáte řešení, které respektuje tempo a jedinečnost každého člověka. Navíc, díky zaměření na osobní růst, se často setkáváme se zlepšením sebeuvědomění a vyšší mírou vnitřní motivace.
Rogersův přístup také úzce souvisí s konceptem sebe‑realizace, který je považován za hlavní cíl humanistické psychologie. Když klient pocítí, že je přijímán bez podmínek, má větší prostor pro prozkoumání svých autentických tužeb a hodnot. Tento proces lze popsat jako: humanistická psychologie podporuje sebe‑realizaci, Rogersův přístup poskytuje prostředí, kde se sebeléčení může rozvíjet. To je jeden ze semantic triples, který spojuje tři entity – humanistickou psychologii, Rogersův přístup a sebe‑realizaci.
Další významný vztah je mezi empatií a terapeutickým nastavením. Empatie influences the quality of the therapeutic alliance, a silná aliance enables klienta otevřít se a zpracovat hluboké emoční bloky. Tento řetězec tvoří další dva semantic triples: empatie ovlivňuje terapeutický vztah a terapeutický vztah umožňuje změnu. V praxi to znamená, že když terapeut aktivně naslouchá a odráží pocity klienta, vzniká prostor pro bezpečný experimentování s novými způsoby chování.
Rogersův přístup se také často kombinuje s dalšími metodami, například s kognitivně‑behaviorální terapií (KBT) nebo s terapií zaměřenou na řešení (Solution‑Focused Therapy). Tyto kombinace rozšiřují nástroje terapeutů, ale základní principy – empatie, bezpodmínečné přijetí a kongruence – zůstávají nezměněny. To ukazuje, že Rogersův přístup requires otevřenost a schopnost integrovat různé techniky, aniž by ztratil svůj humanistický charakter.
Co můžete očekávat, když se rozhodnete pro terapii založenou na Rogersově modelu? Především otevřený dialog, kde nejste souzené, ale pozvané k objevování vlastních možností. Terapeut vám nebude říkat, co máte dělat, ale pomůže vám najít vlastní odpovědi. Díky tomu se často objeví změny v sebeúctě, zvládání stresu a v mezilidských vztazích. V našem výběru článků níže najdete konkrétní příklady, jak se Rogersův přístup uplatňuje v praxi – od práce s úzkostmi po využití v rodinné terapii. Ponořte se do dalších textů a zjistěte, jak můžete tento přístup využít ve svém životě.
Detailní průvodce Gestalt terapií a Rogersovým přístupem: principy, srovnání, praktické využití v ČR a tipy pro výběr vhodné metody.