VR terapie v psychoterapii: Budoucnost online léčby

virtuální realita v psychoterapii je inovativní přístup, který využívá imerzní technologie k vytvoření kontrolovaného prostředí pro léčbu duševních poruch. V posledním desetiletí se díky levnějším headsetům a výkonnějším počítačům rozběhly praktické aplikace, které už dnes mění způsob, jakým se lidé léčí online.

Jak virtuální realita funguje v psychoterapii

Terapeut připraví digitální scénář - například letadlo, výškový most nebo hlučnou davovou scénu - a klient si ho prožívá skrz headset. V bezpečném virtuálním prostoru může pacient čelit svému strachu, aniž by byl vystaven reálnému riziku. To se označuje jako VRET virtuální realita expoziční terapie. Studie z Frontiers in Psychiatry (2025) ukazují, že úspěšnost VRET při specifických fobiích dosahuje 72‑85 %, což je srovnatelné s tradiční expozicí in‑vivo.

• Klient si může kdykoli přerušit sezení - terapie tak zůstává pod kontrolou.
• Terapeut může okamžitě měnit intenzitu podnětů (např. rychlost letu, výšku mostu).
• Data o srdeční frekvenci nebo galvanické reakci se dají zaznamenat v reálném čase a využít k úpravě scénáře.

Důkazy a klinická účinnost

Více než 15 randomizovaných kontrolovaných studií (věk 18‑65 let) potvrzují, že VRET je nejen efektivní, ale i ekonomicky výhodnější. Průměrná cena jedné relace je kolem 850 Kč, zatímco tradiční expozice může stát až 2 200 Kč kvůli cestovním nákladům. Navíc 76‑89 % pacientů preferuje VRET před in‑vivo terapií, protože se cítí bezpečněji a mají lepší kontrolu nad svými emocemi.

Nicméně VRET nedosahuje stejných výsledků u komplexních posttraumatických stresových poruch, kde úspěšnost klesá na 58‑65 % oproti 72‑78 % u klasické terapie. To ukazuje, že VR není univerzální náhrada, ale spíše doplněk, který funguje nejlépe u úzkostných a fobických stavů.

Klíčové platformy v českém kontextu

V České republice se prosazují tři hlavní řešení:

1. BraveMind - projekt VUT a Masarykovy univerzity, bezdrátový systém vhodný i pro školy a nemocnice. Obsahuje cloudové sledování pokroku a plánuje se komerční spuštění koncem 2025.
2. ThinkTactic VR - zaměřeno na kognitivní remediaci u psychóz, využívá virtuálního trenéra a bylo vyvíjeno společně s pacienty i odborníky.
3. VR City - aplikace od NUDZ a 3. LF UK, původně pro seniory, nyní adaptována na OCD a další úzkostné poruchy.

Všechny tyto platformy vyžadují moderní headsety, například Oculus Quest 3 nebo HTC Vive Pro 2, s cenovým rozptylem 15 000‑40 000 Kč, a počítač s minimem Intel Core i5, 16 GB RAM a grafickou kartou NVIDIA RTX 3060.

Technické požadavky a náklady

Počáteční školení terapeuta trvá průměrně 40 hodin - 20 hodin technika, 15 hodin klinické adaptace a 5 hodin etické problematiky. Terapeuti zvyklí na digitální nástroje zvládnou tento proces rychleji, během 25‑30 hodin.

Výhody a omezení ve srovnání s tradičními metodami

Mezi hlavní výhody patří:

• Vyšší míra imerze a lepší terapeutická aliance - 73 % klientů uvedlo, že se cítí lépe propojení s terapeutem v tele‑VR, oproti 59 % ve standardní teleterapii.
• Možnost simulovat obtížně přístupné scénáře (letadla, bouřky, specifické živočichy) bez nutnosti fyzického cestování.
• Snížené logistické náklady a flexibilita plánování sezení.

Na druhé straně je třeba počítat s:

• Vysokou počáteční investicí do hardwaru.
• Technickými problémy - 37 % uživatelů hlásilo potíže s kalibrací pohybu očí, což může narušit imerzi.
• Rizikem nadměrné personalizace avatara - u 15 % klientů s dysmorfií těla to může zhoršit úzkost.

Praktické tipy pro terapeuty, kteří chtějí VR začlenit

1. Začněte s malým pilotem: vyberte jednorázový scénář (např. arachnofobie) a otestujte s 5‑10 klienty.

2. Učte se postupně: první 3 sezení držte intenzitu pod 40 % maximální úzkosti, podle studie Fajnerové et al. (2024).

3. Zajistěte technickou podporu: mít po ruce IT asistenta, který vyřeší problémy s kalibrací během 15 minut.

4. Sledujte data: využijte cloudové nástroje BraveMind k automatickému sběru srdeční frekvence a úrovně potivosti, a na základě nich upravujte scénáře.

5. Udržujte terapeutickou alianci: otevřeně komunikujte o možných nepohodlnostech VR, aby klienti nevcítili technologii jako překážku.

Budoucnost: AI, autonomní terapie a rozšíření do pojištění

Do roku 2027 se očekává, že 40 % klinických směrnic pro úzkostné poruchy bude zahrnovat VR jako první volbu. Výzkumníci z 3. LF UK už testují AI, která v reálném čase upravuje scénář podle srdeční frekvence a galvanické reakce. BraveMind plánuje verzi s autonomním režimem, kde pacienti mohou cvičit expozici bez přítomnosti terapeuta, což by mohlo výrazně zvýšit kapacitu center.

Klíčovým faktorem pro masové rozšíření zůstává integrace do zdravotního pojištění. European Psychiatric Association předpovídá, že po zahrnutí VR terapie do pojištění se přístupnost zvýší o 60 %. V ČR už 68 % terapeutů plánuje implementaci do roku 2026, ale jen 29 % má finanční prostředky - zde může pomoci podpora EU nebo granty od Ministerstva zdravotnictví ČR.

Závěrečné myšlenky

Virtuální realita už není futuristický koncept, ale konkrétní nástroj, který zvyšuje dostupnost a efektivitu online psychoterapie. Pokud jste terapeut, který hledá moderní způsob, jak rozšířit svou praxi, stojí za to zvážit první investici do headsetu a certifikovaného kurzu. Pro pacienty, kteří se bojí tradičního prostředí, může VR představovat první krok k překonání úzkosti.