When working with regionální nerovnosti, rozdíly v přístupu k psychologické pomoci mezi městy a venkovem. Also known as geografické nerovnosti, it ovlivňuje, kdo si může dovolit terapii, kdo ji dostane rychle a kdo se musí vyrovnávat s dlouhými čekacími dobami. V Česku není psychoterapie stejně dostupná všude. V Praze máte desítky terapeutů, v některých obcích jich nemáte žádného. A to nejen kvůli počtu lidí — ale kvůli cenám, nájmům, dopravě a i tomu, kdo se vůbec rozhodne tam pracovat.
Proč je terapie v Praze o třetinu dražší než v Brně nebo v Olomouci? Není to kvůli lepším terapeutům. Je to kvůli nájmu kanceláře, který tam může být třikrát vyšší. Je to kvůli větší poptávce, kdy lidé přijíždějí z celého okolí. A je to kvůli tomu, že v hlavním městě se specializují na náročnější případy — a ty se přirozeně platí víc. V regionech se terapeuti často musí spokojit s nižšími cenami, protože lidé prostě nemají peníze. A když nejsou peníze, nejsou ani časy. Čekáte tři měsíce na první schůzku, protože není dost terapeutů, nebo protože ti, kteří jsou, pracují plný úvazek a nemají volné termíny.
Regionální nerovnosti se dotýkají i toho, jaká terapie je v daném regionu vůbec k dispozici. V Praze najdete terapeuty, kteří pracují s hraniční poruchou osobnosti, autistickým spektrem nebo sebepoškozováním. V malém městě vás může čekat terapeut, který má zkušenosti s úzkostí a depresemi, ale ne s náročnějšími poruchami. A to není jeho chyba — je to kvůli nedostatku školení, podpory a příjmu. Když nejsou klienti, nejsou ani možnosti pro specializaci.
bezplatná psychoterapie je jedním z mála záchranných kruhů, ale i ona není rovnoměrně rozložená. Krizová centra a linky jako 116 111 jsou důležité, ale ne všude jsou stejně dobře známé nebo dostupné. V některých oblastech je na ně potřeba jet desítky kilometrů. Online terapie pomáhá, ale jen pokud máte stabilní internet, tiché místo a nebojíte se techniky. A ne každý, kdo potřebuje pomoc, má tyto podmínky.
Největší problém není v tom, že někdo je chudší — ale v tom, že systém nebere v úvahu, že lidé v regionech potřebují stejně dobrou pomoc jako ti v městech. A když se to nezmění, budou se psychické problémy zhoršovat tam, kde je nejméně lidí, kteří by je mohli pochopit. Nejde jen o peníze. Jde o to, že někdo ve vesnici může mít stejně silnou úzkost jako někdo v Praze — ale nemá stejnou šanci, aby ji překonal.
Co můžete dělat? Pokud žijete v regionu, nevzdávejte se. Zkuste online terapii, vyhledejte neziskové organizace, obraťte se na linky pomoci. Pokud žijete v Praze, nezapomeňte, že vaše možnost není pravidlem — je výjimkou. A když budete mít možnost, podpořte ty, kdo pomáhají tam, kde je to nejtěžší. Tady v seznamu níže najdete články, které vám pomohou pochopit, proč se ceny liší, jak najít dostupnou pomoc, a jak se vyhnout přehnaným nákladům — bez ohledu na to, kde žijete.
Online terapie překonává regionální nerovnosti v duševní péči, zejména na venkově. Zjistěte, jak funguje, kdo ji může hradit, jaké má výhody a rizika, a co se bude dít v budoucnu.