Etický kodex psychoterapeutů: Vaše práva a stížnosti jako klienta

Když jste poprvé na psychoterapii, nejde jen o to najít někoho, kdo vás slyší. Jde o to najít někoho, komu můžete důvěřovat. A důvěra se nevytváří jen tím, že terapeut je sympatický nebo má hezký kancelář. Důvěra vzniká, když víte, že existují jasná pravidla, která ho váží - a že když něco půjde špatně, máte kde hledat pomoc. To jsou právě etický kodex psychoterapeutů a systém stížností, který je za ním.

Co vlastně etický kodex psychoterapeutů dělá?

Etický kodex není jen nějaký papír na zdi v kanceláři. Je to soubor pravidel, která říkají, jak se psychoterapeut má chovat - a jak se nesmí chovat. V České republice neexistuje jediný kodex, který by platil pro všechny. Místo toho máte několik organizací, každá se svým vlastním pravidly. Ale všechny se shodují na základních věcech.

Terapeut nesmí využívat vaši zranitelnost. Nesmí s vámi mít sexuální vztah. Nesmí vás vydávat za svého klienta bez vašeho souhlasu. Nesmí vás manipulovat, aby jste mu platili déle, než potřebujete. Nesmí vás hodnotit, jako byste byli špatný člověk, jen proto, že máte problémy. A pokud se rozhodne přestat pracovat s vámi, musí vám pomoci najít náhradu - ne vás prostě vyhodit.

Tyto pravidla nejsou jen dobrý nápad. Jsou závazné pro členy organizací jako Česká psychoterapeutická společnost (ČPtS), Česká asociace pro psychoterapii (ČAP) nebo Asociace klinických psychologů (AKP). Pokud terapeut patří do některé z těchto skupin, musí je dodržovat - jinak mu hrozí vyloučení z organizace. A to pro něj znamená ztrátu důvěry, reputace a často i klientů.

Kdo vlastně může podat stížnost?

Stížnost může podat kdokoli, kdo prošel s terapeutem psychoterapeutický proces - nejen klient, ale i jeho blízcí, pokud se stížnost týká například porušení důvěrnosti. Důležité je, abyste měli jasné důvody. Není dost, když vám terapeut „nebyl sympatický“. Musíte mít konkrétní příklad: například, že vám nabídl sexuální vztah, nebo že vás vydával na sociálních sítích, nebo že vás přiměl platit za 50 sezení, když jste po třech už byli v pořádku.

Stížnost musí být písemná. Nezavoláte na někoho a řeknete: „Ten terapeut mi dělal zle.“ To nestačí. Musíte napsat, co se stalo, kdy, jak to proběhlo, a pokud máte důkazy - e-maile, záznamy, svědky - je to lepší. Nejde o to, abyste se „vyplakali“. Jde o to, abyste předložili skutečnosti.

Kam se obrátit?

Tady je krok za krokem, jak najít správnou etickou komisi:

1. Zjistěte, ke které organizaci terapeut patří. Většina má svůj profil na webu organizace. Zkontrolujte například: ČPtS, ČAP, AKP nebo UNIFY.
2. Pokud je terapeut lékař (např. psychiatr), stížnost podáváte na Etickou komisi České lékařské komory.
3. Pokud je terapeut psycholog nebo psychoterapeut bez lékařského titulu, záleží na jeho členství. ČAP je největší organizace pro terapeuty mimo zdravotnictví. ČPtS přijímá i lékaře i psychology. AKP je pro klinické psychology.
4. Pokud nevíte, kam se obrátit, napište na [email protected] - ČAP vám pomůže směrovat stížnost.

Nezapomeňte: pokud terapeut není členem žádné organizace, nemáte kde podat stížnost podle etického kodexu. Ale to neznamená, že jste bez ochrany. Můžete se obrátit na Český úřad pro ochranu hospodářské soutěže nebo podat žalobu na porušení spotřebitelských práv. Psychoterapie je služba - a jako taková je podléhá zákonu o ochraně spotřebitele.

Co se stane po podání stížnosti?

Proces je diskrétní. Nikdo vás neoznačí jako „stížníka“. Nezveřejňují jména. Etická komise nejprve zkontroluje, zda stížnost splňuje základní podmínky. Pokud ano, předá ji členům komise. Ti si přečtou všechny dokumenty, zavolají terapeuta, aby se vyjádřil, a možná i vás znovu požádají o doplnění informací.

ČAP říká, že se snaží stížnost vyřídit do 60 dnů. Někdy to trvá déle, ale nikdy ne déle než tři měsíce. Výsledek je písemný. Může být různý:

• Stížnost je zamítnuta - pokud nebylo důkazů nebo nebylo porušení.
• Terapeut dostane varování - to se stává nejčastěji.
• Terapeut je vyloučen z organizace - to se stává, když se jednalo o vážné porušení, například sexuální vztah nebo vydírání.

Je důležité pochopit: etická komise nemůže terapeuta potrestat soudně. Nemůže ho poslat do vězení nebo mu vzít licenci. Ale může ho vyhodit z profesní organizace. A to je pro něj velká věc. Většina klientů si vybírá terapeuta podle toho, jestli je členem ČAP nebo ČPtS. Když ho z organizace vyhodí, přijde o většinu klientů. To je silný motiv dodržovat pravidla.

Co když terapeut není členem žádné organizace?

To je skutečný problém. Podle dat z roku 2022 je přibližně 40 % psychoterapeutů v ČR registrováno v žádné organizaci s etickým kodexem. Znamená to, že když se s nimi setkáte, nemáte žádnou formální ochranu. Neexistuje žádná komise, která by mohla vyřídit stížnost.

Co dělat?

• Před prvním sezením se zeptejte: „Jste členem nějaké etické organizace?“
• Požádejte o kopii jejich etického kodexu - pokud ho nemají, je to červená vlajka.
• Pokud jste už začali s terapií a cítíte, že se něco špatně děje, přestaňte. Uložte si všechny komunikace - e-maile, SMS, faktury.
• Pak se obrátit na Český úřad pro ochranu hospodářské soutěže nebo na obecný soud. Můžete žádat vrácení peněz za neplněnou službu.

Nejde o to, aby vás terapeut „příjemně vyslechl“. Jde o to, aby vás nezneužil. A pokud se to stane, máte právo na ochranu - i když neexistuje jednotný kodex.

Proč je to důležité?

V České republice není psychoterapie státem regulovaná. Neexistuje žádný státní registrační úřad, který by kontroloval, kdo může psychoterapii dělat. To znamená, že kdo chce, může si vytištět kartičku „psychoterapeut“ a začít pracovat. A to je nebezpečné.

Etický kodex je jediný nástroj, který vás chrání před těmito lidmi. Je to váš štít. Pokud ho neznáte, nemůžete ho použít. A pokud ho nechcete použít, zůstanete bez ochrany.

Nejde jen o to, abyste se vyhnuli špatnému terapeutovi. Jde o to, abyste si vybírali kvalitu. Když víte, že terapeut dodržuje etický kodex, víte, že nebudete vystaveni manipulaci, vydírání nebo zneužití. A to je hodnota, za kterou se vyplatí zaplatit trochu víc.

Co si pamatovat?

1. Etický kodex je váš nástroj - ne jen pravidlo pro terapeuty.
2. Vždy zjistěte, ke které organizaci terapeut patří, než začnete terapii.
3. Stížnost musí být písemná a konkrétní - ne emocionální.
4. Pokud terapeut není členem organizace, máte stejná práva jako spotřebitel - můžete žádat vrácení peněz.
5. Nejde o to, abyste „zakárali“. Jde o to, abyste si zajistili bezpečí.

Psychoterapie je jedna z nejvýznamnějších služeb, které můžete koupit. Nechte si ji nabízet jako službu, ne jako lákání. A pokud se něco nezdá - nejste blázen, že se ptáte. Jste chytrý klient. A to je přesně to, co etický kodex chce.