Po nečekané události - nehodě, násilí nebo náhlém zdravotním záchvatu - se mnohým z nás rozplývá otázka: krizová linka nebo záchranná služba? Rozpoznat, kdy jde o fyzické ohrožení a kdy o psychickou krizi, může být rozdílem mezi rychlou pomocí a zbytečným čekáním.
Co je krizová linka a jak funguje
Na první pohled se může zdát, že všechna tísňová čísla jsou stejná, ale Krizová linka 116 123 je bezplatná, 24‑hodinová telefonní linka Českého červeného kříže, která poskytuje psychologickou podporu a krizovou intervenci. Operátoři jsou vyškoleni rozpoznávat příznaky akutního stresu, úzkosti, deprese nebo posttraumatického stresového syndromu (PTSD) a nabízejí okamžitou rozhovorovou podporu, navazují kontakt na specialisty a v kritických případech volání předávají dalším složkám.
Co je zdravotnická záchranná služba (155)
Zdravotnická záchranná služba (ZZS) poskytuje přednemocniční neodkladnou péči (PNP) a reaguje na životohrožující situace: ztráta vědomí, těžké krvácení, komplikovaný šok, fyzické projevy sebezničení či bezprostřední hrozba násilí. Operátory tísňové linky 155 zajišťují první pomoc, stabilizaci a rychlý transport do zdravotnických zařízení.
Kdy volat krizovou linku a kdy záchrannou službu - kritéria rozlišení
Rozhodování lze zkrátit na čtyři hlavní otázky:
- Má osoba fyzické zranění, ztrátu vědomí nebo těžké tělesné projevy (zrychlený tep, porucha vědomí)? - volat 155.
- Projevuje se u ní myšlenkový směr k sebevraždě, násilí nebo sopky agresivity? - okamžitě 155.
- Trpí silnou úzkostí, obsedantními myšlenkami nebo dlouhodobým stresem po události, ale neexistuje bezprostřední životní nebezpečí? - krizová linka 116 123.
- Je situace nejasná (např. drobné otřesy, emocionální otřes, ale žádné evidentní fyzické riziko)? - zkuste nejprve krizovou linku; operátor vám poradí, zda je potřeba volat 155.
Tyto body jsou v podstatě shrnutím algoritmu Národního centra pro zdravotnickou zdatnost (NCZ) z roku 2022.
Algoritmus rozhodování v praxi - krok za krokem
Podrobně si projděte následující postup, který můžete mít jako „checklist" při první reakci po traumatické události:
- Krok 1: Zhodnoťte fyzický stav - zranění, krvácení, ztráta vědomí. Pokud je jakýkoliv z těchto příznaků přítomen, volejte 155.
- Krok 2: Poslechněte verbální projevy - jsou zmínky o sebevraždě, volání po násilí nebo nebezpečné chování? Pokud ano, volání 155 je nutné.
- Krok 3: Sledujte psychické projevy - silná úzkost, flashbacky, pocity beznaděje, ale žádný signál ohrožení života. V tomto případě kontaktujte 116 123.
- Krok 4: Pokud si nejste jisti, zůstaňte na místě, poskytujte první pomoc (zastavte krvácení, udržujte dýchací cesty) a během toho volejte 116 123 pro konzultaci. Operátor může navést, zda je nutné přepojit na 155.
Známý příklad: po dopravní nehodě s lehkým otřesem hlavy a silnou úzkostí je vhodné nejprve kontaktovat krizovou linku, která posoudí potřebu transportu do nemocnice.
Praktické tipy - co očekávat při volání
Při volání 155 očekávejte následující:
- Identifikaci volajícího - jméno, místo, popis situace.
- Rychlé vydání pokynů první pomoci (např. přiložení tlakového obvazu).
- Informaci o čase příjezdu - ve městech průměr 8,2 minuty, na venkově až 14,7 minuty.
Při krizové lince 116 123 můžete očekávat:
- Empatické naslouchání - průměrná spokojenost 4,3/5.
- Možnost domluvy na dalším psychoterapeutickém sezení.
- V případě nutnosti přepojení na 155 - operátor okamžitě předá hovor.
Statistiky, časté chyby a jak je řešit
Podle Národního zdravotnického ústavu z roku 2022 neví 68 % Čechů, kdy volat krizovou linku a kdy záchrannou službu. To vede k ročnímu počtu neodůvodněných hovorů na 155 přes 22 %.
Nejčastější omyly:
- Chyba 1: Volání 155 při čistě psychické úzkosti - zvyšuje zátěž záchranných složek.
- Chyba 2: Ignorování fyzických příznaků a volání jen 116 123 - může prodloužit život ohrožující stav.
- Chyba 3: Nedostatečná informovanost o existenci regionálních krizových center - pouze 43 % obyvatel je zná.
Řešení spočívá v edukaci: kampaně "Víme, kdy volat" a pilotní projekt "Integrovaná krizová pomoc" už snížily neodůvodněná volání o 28 %.
Budoucnost - integrovaný systém krizové pomoci
Do roku 2024 se plánuje celoplošné nasazení jednotného čísla 112 s inteligentním směrováním. To by mělo zkrátit průměrnou čekací dobu o 35 % a zvýšit správnost přidělené služby o 42 %.
Implementace zahrnuje propojení krizové linky 116 123 s operátory ZZS, školení pro rozpoznání tělesných příznaků a automatizované předání hovoru při detekci rizikových slov (např. "sebevražda", "krvácení").
Rychlý kontrolní seznam při traumatické události
- Je osoba fyzicky zraněná nebo v šoku? - volat 155.
- Projevuje se u ní sebevražedné myšlenky nebo hrozí násilí? - volat 155.
- Má silnou úzkost nebo deprese, ale není v bezprostředním ohrožení? - volat 116 123.
- Nejste si jisti? - zavolejte 116 123, operátor vám řekne, zda potřebujete 155.
Kdy je vhodné volat 155 místo krizové linky?
Volat 155 je nutné, když je ohrožen život - těžké krvácení, ztráta vědomí, silný šok, nebo pokud má osoba myšlenky na sebevraždu či násilí. Operátor okamžitě nasměruje záchranáře na místo události.
Jaký je rozdíl mezi 116 123 a 800 888 155?
116 123 je krizová linka, která poskytuje okamžitou psychologickou pomoc a může vás přepojit na záchrannou službu. 800 888 155 je neurgentní poradenská linka pro zdravotní dotazy, určená k odlehčení tísňové linky 155.
Mohu zavolat krizovou linku, když jsem mimo Českou republiku?
Krizová linka 116 123 funguje jen na území ČR. V zahraničí využijte místní tísňová čísla (např. 112 v EU) a následně kontaktujte lokální psychologickou podporu.
Jak dlouho trvá průměrná reakce záchranné služby?
Ve městě je průměrná doba 8,2 minuty, na venkově 14,7 minuty. Čas může být ovlivněn dopravou, počasím a dostupností zdrojů.