Poruchy osobnosti: Co to je, jak se projevují a co pomáhá
Poruchy osobnosti jsou trvalé vzorce myšlení, pocity a chování, které značně ovlivňují, jak člověk vnímá sebe, druhé a svět kolem sebe. Also known as personality disorders, nejde o dočasné náladové výkyvy, ale o hluboké, odolné struktury, které se projevují už od dospívání a často vedou k opakujícím se konfliktům ve vztazích, práci nebo vlastním pocitech. Pokud se cítíte jako byste vždycky měli být „víc“ nebo „méně“ — nebo pokud se vztahy opakovaně zhroutí, i když to nechcete — může to být signál, že pracujete s nějakou formou poruchy osobnosti.
Nejčastější typy, které vidíme v terapii, jsou hraniční porucha osobnosti, která se projevuje extrémními náladami, strachem z opuštění a sebepoškozováním, nebo spoluzávislost, kdy člověk ztrácí svou identitu, aby udržel druhého. Tyto stavy nejsou známky slabosti — jsou to způsoby, jak se mozek snaží přežít v prostředí, kde se cítil nebezpečně nebo nezajištěně. Ať už jde o potřebu kontrolovat všechno, nebo naopak o úplné podřízení druhému, všechno to má kořeny v dětství a v tom, jak se člověk naučil „být“ vůči světu.
Naštěstí se to dá změnit. Nejúčinnější přístupy, které v Česku používají terapeuti, jsou DBT, metoda zaměřená na regulaci emocí a odolnost vůči impulzům a Schema Therapy, která pracuje s hlubokými, často nevědomými vzory, které vás omezuje. Tyto metody nejsou rychlé — ale jsou jediné, které skutečně přesunou hranice. Nejde o to, aby jste „přestali být takoví“ — ale aby jste se naučili žít s sebou tak, že už nečekáte, že vás někdo „zachrání“.
V této sbírce najdete příběhy a vysvětlení, které vám pomohou pochopit, co se vám skutečně děje. Zjistíte, jak se liší DBT od Schema Therapy, proč spoluzávislost není jen „příliš láska“, a jak se vlastně měří pokrok u poruchy osobnosti. Někteří lidé přišli do terapie s pocitem, že „to už je na věčnost“, a skončili s tím, že se poprvé v životě cítili jako oni sami. Tady jsou jejich cesty — a ty vaše mohou být stejné.
