Mentální anorexie není problém s jídlem, ale hluboká psychická porucha. Psychoterapie je jediná metoda, která mění myšlenky a zabrání relapsům. Zjistěte, jak funguje kognitivně behaviorální a rodinná terapie a proč léky nestačí.
Mentální anorexie: Co to je, jak se projevuje a jak terapie pomáhá
When working with mentální anorexie, psychologická porucha, kdy člověk raději zemře než přijme více jídla, než si představí, že by měl. Also known as anorexia nervosa, it is not about wanting to be thin—it’s about needing to control something when everything else feels chaotic. Mnoho lidí si myslí, že mentální anorexie je jen o tom, že někdo nechce jíst. Ale to je jen vrchol ledovce. Pod tím leží strach, že když se nebudeme držet přísných pravidel, ztratíme kontrolu nad sebou, nad svým tělem, nad životem. A tohle strach je větší než hlad.
Nejčastěji se objevuje u mladých lidí, ale nemá věkovou hranici. Člověk může mít mentální anorexii i když vypadá zdravě. Může jíst, ale jen ty potraviny, které „jsou bezpečné“. Může počítat kalorie, vyhýbat se rodinnému obědu, nechat si jídlo na talíři, protože „to nejde“. A pak se cítí vinen, když někdo řekne: „Ale jsi tak hubená.“ Protože to, co vidí ve zrcadle, je úplně jiné než to, co vidí ostatní. Toto je poruchy příjmu potravy, skupina psychických poruch, kde jídlo slouží jako nástroj k řízení emocí a identity. A nejčastější přístup, který funguje, je kognitivně-behaviorální terapie, metoda, která pracuje přímo s myšlenkami a chováním kolem jídla, nejen s hmotnou hmotností.
Největší chyba je čekat, až tělo zhasne. Mentální anorexie začíná v hlavě. V tom, jak si člověk vysvětluje, že „jsem ještě nehubený“. V tom, jak se cítí vinen, když sní sýr. V tom, jak se vyhýbá fotkám, záchranným zavoláním, nebo i jenom závěsu ve vaně. A právě tady terapie začíná – ne s váhou, ale s tím, co se děje v hlavě, když se podíváte na jídlo. Není to o tom, abyste snědli víc. Je to o tom, abyste přestali považovat jídlo za nepřítele.
Co najdete v článcích níže? Konkrétní příběhy, jak lidé překonávali strach z jídla. Jak funguje expozice ve stravování, postupné vystavování se potravinám, které člověk považuje za „nebezpečné“. Jak se liší terapie od „jen si dej víc“. A proč některé metody, které se zdají logické, ve skutečnosti selhávají. Všechno to, co potřebujete vědět, když chcete přestat bojovat s tělem a začít žít s ním.