Diagnostika dětí: Kdy a jak rozpoznat potřebu psychologické pomoci
Diagnostika dětí je diagnostika dětí, proces, který pomáhá pochopit emocionální, chovací nebo vývojové potíže dítěte prostřednictvím pozorování, rozhovorů a standardizovaných nástrojů. Also known as dětská psychologická evaluace, it není o tom, jak dítě "selhává", ale o tom, co mu chybí pro to, aby se cítilo bezpečně a mohlo se rozvíjet. Mnoho rodičů si myslí, že když dítě nepláče, nekřičí a nevadí ve škole, je vše v pořádku. To ale není pravda. Někdy je klid jen maskou – stejně jako když dítě přestane mluvit ve škole, ale doma mluví jako ptáček. To je selektivní mutismus, závažná úzkostná porucha, kdy dítě dokáže mluvit jen v určitých bezpečných situacích, ale ve škole nebo ve společnosti se úplně uzavře. A nejde jen o mlčení. Může to být náhlý pokles školních výsledků, úniky z domova, nesnášenlivost k škole, nebo časté fyzické bolesti bez příčiny – hlava, břicho, zády. To vše může být tělo, které volá o pomoc, protože slova ještě neumí.
Diagnostika dětí není jako u dospělých – neříkáte dítěti: "Řekněte mi, co vás trápí." Musíte sledovat hru, kresby, reakce na hračky, způsob, jakým se chová s bratrem nebo s učitelkou. Terapeuti používají speciální terapeutické hračky, nástroje navržené tak, aby dítě mohlo vyjádřit to, co nemůže říct slovy – třeba přes pískání, kreslení nebo hru s panáčky. A to je klíč. Diagnostika nejde jen o to, zda dítě má ADHD nebo úzkost, ale o tom, jak tyto problémy ovlivňují jeho každodenní život – jak spí, jak se chová na hřišti, jak reaguje na kritiku, jak se drží přátel. Často se ukáže, že to, co vypadá jako "neslúčnost" nebo "vládne", je ve skutečnosti reakce na přetížení, strach nebo pocit, že nikdo nechápe.
Největší chyba? Čekat. Čím dříve začnete s diagnostikou, tím rychleji najdete cestu k pomoci. Není potřeba čekat, až dítě "vyroste" nebo "překoná to samo". Pokud se vám zdá, že něco není v pořádku – i když to neumíte přesně popsat – je to důvod k akci. V naší sbírce najdete konkrétní příklady, jak se liší selektivní mutismus od úzkosti, jak spolupracovat se školou, jak poznat, že dítě potřebuje terapii, a jaké nástroje terapeuti skutečně používají. Nejde o teorii. Jde o to, abyste věděli, co dělat, když se dítě zavře, když se nechce školit, nebo když se náhle změní. Všechny příspěvky jsou napsané těmi, kdo to každý den vidí v praxi – v Česku, s českými dětmi, v českých školách a domovech.
