Možná jste si už slyšeli, že psychoterapie může pomoci zpracovat těžké zážitky. Ale co když se během sezení objeví znovu bolest, která místo úlevy jen prohloubí staré rány? Tento článek rozebere, kdy a proč může terapie traumatu vést k retraumatizaci a jaké zásady by měl terapeut dodržovat, aby se takovým situacím vyhnul.
Co je retraumatizace?
retraumatizace je stav, kdy se během terapeutického procesu znovu aktivují traumatické vzpomínky bez dostatečné podpory a regulace. V důsledku toho může klient zažít zvýšenou úzkost, flashbacky nebo dokonce zhoršení posttraumatické poruchy (PTSD). Studie Vermetten & Spiegel (2014) ukazují, že znovuprožívání není totéž jako zpracování - pokud chybí bezpečný rámec, může se pocit ohrožení vrátit místo pocitu bezpečí.
Bezpečnostní zásady v terapii traumatu
Bezpečí je základní podmínkou pro jakýkoliv terapeutický zásah. Podle Luise Reddemann (2006) a následných výzkumů je klíčové:
- Upevnění seberegulace - klient by měl mít nástroje, jak zvládat emoční návaly během i mimo sezení.
- Stanovení jasných hranic - terapeut musí respektovat, kdy klient potřebuje pauzu nebo změnu tempa.
- Postupná expozice - místo detailního popisu celého traumatu se pracuje s fragmenty v mírné intenzitě.
- Stabilizační fáze - první setkání slouží k vytvoření bezpečného vztahu a ověření copingových strategií klienta.
Tyto principy jsou zakotveny v metodice PITT (psychodynamicko‑imaginativní traumaterapie) a tělesně orientovaných přístupech, jako je TRE.
Přehled hlavních terapeutických přístupů a jejich rizika
Ne všechny terapie pracují se stejnou mírou rizika retraumatizace. Níže jsou stručně shrnuty klíčové rozdíly.
- EMDR (Eye Movement Desensitization and Reprocessing) je jednou z nejvíce evidovaných metod. Výzkumy ukazují, že 6‑12 sezení může dosáhnout podobných výsledků jako 20‑30 sezení tradiční terapie, při nízkém výskytu retraumatizace.
- TRE (Tension and Trauma Releasing Exercises) pracuje s tělesným napětím a nevyžaduje verbální popis traumatu. To snižuje šanci, že klient znovu prožije traumatické události během sezení.
- Gestalt terapie klade důraz na přítomný okamžik a používá techniky, které pomáhají klientovi získat odstup od minulých traumat. Přestože je bezpečná, může u některých jedinců vyvolat silné emoční reakce.
- Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT) a klasické mluvené terapie často vyžadují detailní rekonstrukci událostí. Bez předchozí stabilizace představují vyšší riziko retraumatizace.
Praktické tipy pro terapeuty i klienty
Jak rozpoznat, že se blíží přetížení a co udělat?
- Monitorujte fyzické signály - napětí v těle, zvýšená srdeční frekvence nebo pocit „ztráty dechu“.
- Používejte "stop‑signal" - předem dohodnutý gestus nebo slovo, které klient může okamžitě použít.
- Po intensivním sezení nabídněte stabilizační techniky: dechová cvičení, grounding (např. 5‑4‑3‑2‑1 metodika) a krátkou reflexi.
- Ujistěte se, že klient má mimo sezení dostatečnou sociální podporu a přístup k „self‑care“ aktivitám.
- V případě výrazného zhoršení symptomů (např. časté flashbacky, nespavost) přerušte terapeutický proces a přesuňte se do fáze krize‑intervence.
Srovnávací tabulka: EMEM, TRE a Gestalt terapie
| Metoda | Riziko retraumatizace | Typ intervence | Počet typických sezení | Vhodnost pro klienty s vysokou citlivostí |
|---|---|---|---|---|
| EMDR | Nízké - využívá bilaterální stimulaci, která rychle dezaktywuje emocionální nálož. | Kognitivně‑neuropsychologická | 6‑12 | Vysoká - díky rychlému snížení intenzity vzpomínek. |
| TRE | Velmi nízké - nevyžaduje verbální popis, pracuje s tělesným napětím. | Tělesná terapie | 4‑8 (průběžné cvičení) | Vynikající - ideální pro ty, kteří nechtějí mluvit o traumatu. |
| Gestalt | Střední - zaměřuje se na aktuální prožívání, ale může vyvolat silné emoce. | Humanistická | 8‑15 | Střední - vhodná po stabilizační fázi. |
Trendy a budoucnost traumaterapie v ČR
Podle průzkumu Terap.io (2023) poptávka po specializované traumaterapii v České republice vzrostla o 37 % mezi lety 2018 - 2022. EMDR v současnosti roste nejrychleji, s 25 % ročním nárůstem certifikovaných terapeutů. Certifikační požadavky se zpřísnily - od roku 2020 je nutné minimálně 200 hodin specializovaného školení a 50 hodin supervize.
Nové směry kladou důraz na kombinaci metod - např. integraci TRE s EMDR, což podle studie z roku 2022 snižuje riziko retraumatizace o 42 %. Evropská asociace pro traumaterapii předpovídá, že do roku 2025 bude 90 % terapeutů používat alespoň dva přístupy s důrazem na bezpečnost.
Ujistěte se, že zvolený terapeut splňuje legislativní podmínky (zákon č. 96/2004 Sb.) a má aktuální certifikaci. Přístup, který kombinuje stabilizační fázi, tělesné techniky a kontrolované zpracování vzpomínek, poskytuje nejlepší šanci na úspěšnou integraci traumatu bez retraumatizace.
Co je hlavní rozdíl mezi EMDR a TRE?
EMDR využívá bilaterální stimulaci (oči, zvuk, dotek) k dezaktivaci emoční nálože, zatímco TRE pracuje s tělesným napětím a nevyžaduje verbální popis traumatu. EMDR je rychlejší pro zpracování vzpomínek, TRE je šetrnější pro klienty, kteří mají potíže slovy vyjádřit své prožitky.
Jak poznám, že se během terapie blížím k retraumatizaci?
Sledujte fyzické signály (zrychlený tep, napětí, pocit dušení), emoční výbuchy a zvýšenou úzkost. Pokud se objeví flashbacky nebo nespavost, okamžitě informujte terapeuta a požádejte o pauzu nebo změnu techniky.
Kdo může provádět EMDR v ČR?
Terapeut musí mít magisterské vzdělání v psychologii nebo medicíně a absolvovat minimálně 200 hodin specializovaného EMDR školení plus 50 hodin supervize podle českých certifikačních standardů.
Je bezpečné začít terapii, pokud jsem ještě nedokončil stabilizační fázi?
Ne. Stabilizační fáze je zásadní, protože pomáhá obnovit seberegulaci a vytvořit bezpečný rámec. Přeskakování této fáze zvyšuje riziko retraumatizace.
Jak dlouho trvá „bezpečná“ traumaterapie?
Délka se liší podle intenzity traumatu a použité metody, ale průměrná bezpečná terapie zahrnuje 8‑12 sezení ředěných stabilizačními a integračními kroky, často doplněných domácími cvičeními.