mlčenlivost terapeuta je základní právní a etická povinnost zachovávat tajemství informací získaných během psychoterapeutického procesu. V České republice je tato povinnost zakotvena v Listině základních práv a svobod a v zákoně č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách. Díky ní se klient cítí bezpečně a otevřeně, což je klíčové pro úspěšnou terapii.
Právní rámec v České republice
Ústavní Listina (článek 7 odst. 1) garantuje nedotknutelnost osoby a soukromí. Omezit tuto ochranu může jen zákon. Konkrétně § 51 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb. ukládá poskytovateli zdravotních služeb povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech získaných při poskytování péče. To zahrnuje klinické psychology, poradenské pracovníky i sociální pracovníky.
Výjimky jsou definovány v § 51 odst. 3‑4 a v trestním zákoníku (§ 367 a § 368). Terapeut může sdělit informace, pokud jsou nezbytné pro zajištění návaznosti zdravotní péče, pokud mu klient výslovně uvolní povinnost mlčenlivosti, nebo pokud zákon vyžaduje oznámení (např. hrozba trestného činu, ohrožení dítěte).
Etické zásady a kodexy
Etické normy doplňují legislativu. Česká společnost pro klinickou psychologii a psychoterapii i Česká komora psychologů vyžadují, aby terapeut během první schůzky jasně definoval hranice mlčenlivosti a získal informovaný souhlas. Studie Institut psychoterapie Praha (2023) ukazuje, že 92 % klientů považuje důvěrnost za nejdůležitější faktor při výběru terapeuta.
Etický kodex také stanoví, že terapeut může konzultovat případ se svým supervizorem, ale musí maximalizovat anonymitu a neposkytnout žádné identifikační údaje, pokud to není nezbytně nutné.
Kdy může terapeut prolomit mlčenlivost?
Nejčastější situace, kdy je povoleno sdělení informací, jsou:
- Ohrožení života nebo zdraví klienta (např. sebevražedné úmysly).
- Ohrožení života nebo zdraví třetí osoby (např. plán útoku).
- Usporiádání trestného činu proti dítěti (týrání, zneužívání).
- Účast klienta na trestném činu podle § 367/368 (úmyslné vraždění, znásilnění apod.).
V ostatních případech, jako je užívání drog bez podezření na trestný čin, terapeut žádnou informaci odevzdávat nemusí.
Praktický postup při možném prolomení mlčenlivosti
1. Informovaný souhlas - na první schůzce terapeut klientovi vysvětlí, kdy může být povinnost mlčenlivosti přerušena.
2. Identifikace rizika - pokud klient zmíní konkrétní hrozbu, terapeut provede rychlé posouzení závažnosti.
3. Konzultace se supervizorem - odborný dohled pomáhá rozlišit mezi povinností a dobrovolným sdílením.
4. Získání souhlasu - pokud situace dovoluje, terapeut se pokusí získat výslovný souhlas klienta s předáním informací.
5. Minimální sdílení - při oznámení orgánům (sociální služby, policie) předává jen nezbytné údaje, aby chránil identitu klienta.
Tabulka: Co je povoleno a co není
| Situace | Povolené sdělení | Povolené pouze s souhlasem |
|---|---|---|
| Hrozba sebevraždy | Okamžité kontaktování urgentní služby | Ne |
| Plán trestného činu proti třetím | Oznámení policii | Ne |
| Užívání drog (bez trestného činu) | Ne | Ano (pouze s klientovým svolením) |
| Ohrožení dítěte | Kontakt sociální služby | Ne |
| Nezbytná informace pro další léčbu | Ano, pokud to nutně potřebuje odborný tým | Ne |
Důsledky porušení mlčenlivosti
Podle Ministerstva zdravotnictví ČR bylo v roce 2021 evidováno 14 případů porušení mlčenlivosti, z nichž 9 skončilo disciplinárními sankcemi a 2 trestními stíháními (§ 186 Trestního zákona). Sankce zahrnují odebrání licence, pokutu nebo až trest odnětí svobody.
Statistiky České komory psychologů (2022) ukazují, že 68 % terapeutů se už setkalo s dilematem prolomení mlčenlivosti, přičemž 23 % případů souviselo s ohrožením dítěte a 17 % s rizikem sebevraždy.
Budoucnost: Teleterapie a nová legislativa
Rostoucí podíl online sezení přináší nová rizika - šifrovaná komunikace, ukládání záznamů na cloud a možná ztráta soukromí. Ministerstvo zdravotnictví předložilo v září 2023 návrh novely zákona o zdravotních službách, který má rozšířit § 51 o specifika elektronického sdílení dat. Očekává se, že do konce roku 2024 bude aktualizován Etický kodex ČKP, který přidá jasné pokyny pro digitální terapii.
Prof. Tomáš Novák navrhuje zřízení centrální poradny pro terapeutické etické dilemata, která by poskytovala okamžitou pomoc při rozhodování o prolomení mlčenlivosti.
Klíčové body
- Mlčenlivost terapeuta je právně i eticky zakotvena a trvá i po ukončení terapie.
- Výjimky zahrnují hrozbu života, trestné činy a ohrožení dítěte.
- Terapeut musí vždy nejprve informovat klienta o hranicích a získat souhlas, pokud je to možné.
- Porušení může vést k disciplinárním i trestním sankcím.
- Digitalizace terapie vyžaduje aktualizaci zákona i etických kodexů.
Často kladené otázky
Kdy může terapeut právně porušit mlčenlivost?
Povolení existuje jen v případech ohrožení života (klienta nebo třetí osoby), trestného činu proti dítěti či jiné situaci výslovně upravené zákonem (§ 367/368 trestního zákona).
Může terapeut sdílet informace o užívání drog?
Ne, pokud nejde o podezření z trestného činu nebo ohrožení dítěte. V takovém případě je zachování důvěrnosti povinné.
Jaký je první krok při podezření na riziko sebevraždy?
Terapeut okamžitě informuje krizové centrum nebo záchrannou službu a poté konzultuje další kroky se supervizorem.
Zůstává povinnost mlčenlivosti i po ukončení terapie?
Ano, etické i právní normy stanoví, že terapeut nesmí sdělovat informace ani po skončení vztahu s klientem.
Co má terapeut dělat, když klient zmíní hrozbu vůči dítěti?
Musí kontaktovat orgán sociálně‑právní ochrany dětí (č. 359/1999 Sb.) a předat jen nezbytné údaje, aniž by odhalil identitu, pokud to zákon nevyžaduje jinak.