Kritéria PTSD: Jak rozpoznat příznaky a kde hledat pomoc
Co je PTSD, porucha vznikající po prožití silného psychického traumatu, která zahrnuje opakující se vzpomínky, vyhýbání se a přetíženou reaktivitu. Also known as postraumatická stresová porucha, it se projevuje nejen jako těžká smutek, ale jako celkový přepínání vašeho mozku do režimu neustálého varování. Není to jen „něco přežít“ – je to fyzická a psychická změna, která vás drží v minulosti, i když už je všechno v bezpečí.
Nejčastější kritéria PTSD, standardizované kritéria podle DSM-5, která určují, zda se jedná o skutečnou poruchu a nejen dočasnou reakci na šok zahrnují čtyři skupiny příznaků: opakující se vzpomínky nebo noční můry, vyhýbání se místům, lidem nebo tématům, která připomínají traumatum, negativní změny myšlenek a nálad, a zvýšenou reaktivitu – tedy snadná vztečnost, neustálé napětí nebo problémy se spánkem. Tyto příznaky nevznikají náhodně. Vznikají, když váš mozek přestane rozlišovat mezi minulým nebezpečím a současným bezpečím. A to je ten rozdíl mezi „mít těžký den“ a mít PTSD.
Ne každý, kdo zažil traumatum, vyvine PTSD. Ale když se tyto příznaky drží déle než měsíc a ruší vám život – práci, vztahy, spánek – je čas se podívat dál. psychoterapie PTSD, ověřený přístup, který pomáhá mozku znovu zpracovat traumatum a zastavit cyklus úzkosti není o tom, zapomenout. Je o tom, naučit se žít s tím, co se stalo, aniž by vás to každý den znovu zničilo. A není to jen o jednom typu terapie – některým lidem pomáhá expoziční terapie, jiným rodinná podpora nebo práce s tělem.
V našich článcích najdete přehled toho, co skutečně funguje: od toho, jak rozpoznat červené vlajky u terapeuta, až po to, jak se chovat mezi sezeními, aby terapie měla skutečný účinek. Zjistíte, jak se liší kognitivně-behaviorální terapie od jiných přístupů, proč některé metody selhávají a kdy je čas hledat jinou cestu. Všechno to je psané pro lidi, kteří už nechtějí jen „přežít“, ale chtějí začít znovu žít – bez toho, aby je každý zvuk, pach nebo chvíle zpět vrátila do toho dne, který se neměl stát.
