Skupinová vs. individuální terapie pro PTSD - Jaký přístup zvolit a kdy

Klíčové body

• Individuální terapie je nejvhodnější v počáteční stabilizační fázi a u silně dissociativních symptomů.
• Skupinová terapie přináší sociální podporu, pomáhá při reintegraci a je výhodná u interpersonálních obtíží.
• Hybridní model „individuální + skupinová“ dosahuje nejvyšší úspěšnosti u většiny klientů.
• Výběr závisí na konkrétním profilu PTSD, dostupnosti specialistů a finančních možnostech.

Posttraumatická stresová porucha (PTSD je duševní onemocnění, které vzniká po prožití nebo svědectví extrémně stresující události) vyžaduje cílenou a často dlouhodobou psychoterapeutickou péči. Když se rozhodujete mezi skupinovou terapií pro PTSD formou, kde se setkává několik klientů pod vedením jednoho nebo dvou terapeutů a individuální terapií pro PTSD osobním setkáním klient‑terapeut, které se soustředí výhradně na jeden člověka, je třeba rozlišit, v jaké fázi léčby se nacházíte a jaké máte konkrétní potřeby.

Fáze léčby PTSD a role terapie

Mezinárodní společnost pro traumatu spojené se stresem (ISTSS) rozděluje léčbu PTSD do tří hlavních fází:

1. Stabilizační fáze - zaměřená na bezpečí, emoční regulaci a snížení akutních symptomů (např. panické záchvaty, sebevražedné myšlenky).
2. Zpracování traumatu - práce s konkrétními traumatickými událostmi, často pomocí TF‑CBT či EMDR.
3. Reintegrace - upevnění změn, návrat k běžnému životu, obnovení sociálních vztahů.

Každá fáze může být podpořena jiným terapeutickým přístupem. Individuální terapie dominuje ve fázi 1 a 2, zatímco skupinová terapie exceluje ve fázích 1 a 3, kde je klíčová podpora skupiny.

Individuální terapie - kdy a proč ji zvolit

Individuální terapie poskytuje 100 % terapeutické pozornosti a možnost pracovat s traumaty v bezpečném soukromí. To je zásadní pro klienty, kteří:

• trpí vysokou mírou dissociace nebo mají časté sebe‑útočné myšlenky;
• potřebují detailní psychoedukaci a techniky emoční regulace (např. dýchací cvičení, grounding);
• mají komplikovaný („komplexní“) PTSD (kPTSD) a potřebují dlouhodobý prostor pro zpracování mnoha traumatických událostí.

Podle MH Consulting (2021) se v akademické literatuře doporučuje minimálně 6‑12 měsíců individuální terapie před přechodem do skupiny, pokud jsou symptomy intenzivní. Výhody zahrnují:

• Hloubka zpracování: terapeut může upravovat tempo a zaměřit se na specifické vzpomínky bez rušení;
• Bezpečnost: menší riziko retraumatizace, protože terapeut sleduje okamžitou reakci klienta;
• Flexibilita: délka a frekvence se přizpůsobují individuálním potřebám.

V Praze se cena jedné sezení pohybuje od 1500 Kč do 2500 Kč, což může být překážkou pro dlouhodobý průběh, pokud není částečně hrazena pojištěním.

Skupinová terapie - kdy a proč ji zvolit

Skupinová terapie poskytuje dynamiku, kde klienti získávají zpětnou vazbu od více lidí a uvědomují si, že nejsou sami. Tato forma je doporučována, když klienti:

• mají výrazné interpersonální problémy (např. oběti domácího násilí, problémy ve vztazích);
• potřebují sociální podporu k přetvoření identity po traumatu;
• jsou v pozdější fázi reintegrace a chtějí procvičit nové sociální dovednosti.

Skupinová terapie je cenově výhodnější - podle Adicare (2023) stačí jeden terapeutický poplatek pro celý kolektiv, což ji dělá dostupnější pro širší spektrum klientů. Standardní délka trvání je minimálně jeden rok, aby se vytvořila dostatečná koheze a stabilita.

Klíčové výhody:

• Podpora a normalizace: „Nejsem sám, kdo to prožívá“ - klienti často hlásí úlevu z pocitu izolace;
• Rozšířená perspektiva: vidět problém očima různých lidí pomáhá přeformulovat negativní myšlenky;
• Trénink sociálních dovedností: interakce v bezpečném prostředí učí novým vzorům chování.

Negativní zkušenosti, jako je příliš rychlé tempo nebo neadekvátní připravenost terapeuta, mohou vést k retraumatizaci. Proto ISTSS (2012) doporučuje použít standardizovaný protokol Group 512 PIM, který kombinuje debriefing a trénink koheze.

Porovnání: individuální vs. skupinová terapie

Hybridní modely - kombinace nejlepších prvků

V praxi se stále častěji setkáváme s hybridními programy, například „Skupina +“ od Adicare (2023), kde klienti absolvují dvě individuální sezení měsíčně a doplňují je týdenní skupinovým setkáním. Studie Besseyho (2022) ukazuje, že 70 % pacientů s PTSD dosahuje lepších výsledků při personalizovaném mixu. Hybridní modely umožňují:

• Bezpečnou stabilizaci pod dohledem jednoho terapeuta;
• Postupné zavádění sociálního kontaktu, kdy klienti získají podporu po zvládnutí základních regulačních dovedností;
• Úsporu nákladů - individuální sezení jsou zřídka častější, skupinová část pak doplňuje terapeutické cíle.

Pro organizace, kde pojišťovny hradí část nákladů jen na skupinovou část, může hybridní přístup maximalizovat finanční dostupnost.

Praktické tipy, jak vybrat správný typ terapie

1. Posuďte symptomatologii: vysoká úzkost, časté panické záchvaty nebo sebe‑zraňování → spíše individuální. Interpersonální problémy a pocit izolace → skupinová.
2. Ověřte kvalifikaci terapeuta: pro PTSD preferujte certifikaci v TF‑CBT nebo EMDR. V ČR je pouze 32 % terapeutů certifikovaných v TF‑CBT (Národní registr, 2023).
3. Zvažte logistiku a čas: individuální terapie je flexibilní, skupina vyžaduje pevný rozvrh a minimální počet 8 lidí.
4. Finanční faktor: pokud máte omezený rozpočet, skupinová terapie nebo hybridní model jsou úspornější.
5. Požádejte o předběžnou stabilizaci: podle MH Consulting (2021) je vhodné mít alespoň 3 měsíce emoční regulace před vstupem do skupiny.
6. Sledujte pokrok: po 20 individuálních sezeních (průměr z výzkumu Ústavu postgraduálního vzdělávání, 2022) vyhodnoťte, zda je klient připraven na skupinovou dynamiku.

Dobré je také zeptat se na možnost „kontrolních“ sezení, kdy se během skupinové terapie můžete na krátkou dobu vrátit do individuálního setkání, pokud se objeví akutní úzkost.

Souhrn doporučení

Pro většinu klientů s PTSD se osvědčuje postup:

1. Počáteční stabilizační fáze v individuální terapii (3-6 měsíců).
2. Pokud jsou interpersonální obtíže dominantní, přidání skupinové terapie během fáze 2 nebo 3.
3. V případě dobrého pokroku přejít na hybridní model, který kombinuje výhody obou přístupů.

Klíčový faktor je vždy bezpečnost a schopnost terapeuta monitorovat reakce klienta. Přesná volba se liší podle věku, typu traumatu a osobních preferencí.

Často kladené otázky

Rozhodování mezi skupinovou a individuální terapií pro PTSD není otázkou buď‑nebo, ale spíše hledáním optimálního časového a obsahového mixu, který bude odpovídat vašim jedinečným potřebám. Pokud váháte, začněte konzultací s kvalifikovaným specialistou, který vám pomůže vytvořit osobní plán a postupně přidá další komponenty.