Akreditované výcviky v psychoterapii: Seznam a přehled hlavních škol v Česku

Chceš se stát psychoterapeutem? To není jen otázka vzdělání. Je to cesta, která tě změní - hluboce, trvale, často bolestně. A v České republice máš na výběr z 27 akreditovaných programů. Každý jiný. Každý náročný. Každý drahý. A žádný z nich není lehký. Pokud chceš vědět, který výcvik ti opravdu vyhovuje, musíš pochopit, co se skrývá za těmito školami. Ne jen co učí, ale jak, kde, za kolik a s kým.

Co vlastně znamená „akreditovaný výcvik“?

Akreditovaný výcvik v psychoterapii není jen kurz. Je to dlouhodobý, strukturovaný proces schválený Institutem pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) a Českou asociací pro psychoterapii (ČAP). To znamená, že program splňuje přísná evropská kritéria. Výsledkem je certifikát, který ti umožní pracovat jako psychoterapeut v Česku i v jiných zemích EU. Od roku 2022 je zákonem stanoveno, že každý akreditovaný program musí mít minimálně 4 200 hodin výuky. To je přes tři roky plného výcviku - teorie, sebezkušenost, praxe, supervize.

Nejde o to, abys se naučil techniky. Jde o to, abys se poznal. A to je nejtěžší část. Většina programů vyžaduje, abys už před přihlášením absolvoval alespoň 100 hodin osobní psychoterapie. Ano, musíš být klientem, než se staneš terapeutem. Proč? Protože kdo nezná své vlastní bolesti, nezvládne bolest druhých.

Které školy jsou nejvýznamnější?

Mezi nejznámější a nejdelší působící instituce patří Česká společnost pro analytickou psychologii (ČSAP). Založená v roce 1992, nabízí nejdelší výcvik - osm let. Program je založen na Jungově analytické psychologii. Učí se zde v Praze, Brně i Bratislavě. Každý rok máš minimálně čtyři víkendové semináře a měsíční regionální skupiny. Celkově se jedná o přes 1 280 hodin teorie. Ale nejde jen o teorii. Musíš absolvovat 4 roky praxe pod supervizí. Pro někoho je to ideální - prohlubuješ vědomí, pracuješ s archetypy, zážitky z dětství, sny. Pro jiného je to příliš pomalé, příliš teoretické.

Rafael Institut je naopak značkou intenzity. Založen v roce 2007, specializuje se na psychotrauma. Má nejvyšší hodinový rozsah - 1 860 hodin. Tady se nejde jen o teorii. Tady se pracuje s tělem, s pocity, s tím, co se skrývá pod slovy. Zde je 430 hodin osobní zkušenosti, z toho 30-50 hodin individuální terapie. 580 hodin teorie, 300 hodin klinické praxe a 150 hodin supervize. Ale pozor: závěrečná práce stojí 150 hodin práce. Mnoho lidí to označuje za „příliš byrokratické“. Není to jen o výuce. Je to o dokumentaci, o tom, jak to všechno zaznamenáváš.

Český institut biosyntézy je jediný, který má 100% povinnou účast na prvním dni každého bloku. Pokud přijdeš pozdě, musíš zaplatit náhradu. Tento program trvá pět let. 872 hodin celkem: 552 hodin teorie, 80 hodin individuální terapie, 120 hodin intervizních skupin. Významné je, že sebezkušenost zde není jen „doplněk“. Je to jádro. A právě díky tomu získal v roce 2021 od Evropské asociace pro psychoterapii hodnocení 4,8 z 5. Ale cena? Přes 300 000 Kč. A to je jen odhad. Konkrétní ceny nejsou na webech uvedeny. Někdo to nazývá „luxusním výcvikem“. Jiní říkají: „To je investice do sebe.“

Narratio Institut je zástupcem systémového přístupu. Nabízí pětiletý výcvik Cestou systemických terapií. 1 400 hodin celkem. Zde se učíš, jak funguje rodina, jak se chová systém, jak se přenáší bolest mezi generacemi. Od třetího semestru musíš pracovat s klienty - a dokumentovat to nahrávkami. To není jen teorie. Je to praxe, která tě přivádí k hranici. 150 hodin peer groups - skupiny, kde si terapeuti navzájem pomáhají. 50 hodin cvičné terapie. A závěrečná kazuistika. Tady se nevyučuje, jak poradit. Vy učíte, jak poslouchat.

Integrativní výcvik má nejnižší kapacitu skupin - maximálně 15 účastníků na dva lektory. To znamená, že každý má prostor. 350 hodin osobní zkušenosti: 300 hodin skupinových výjezdů (3-4 ročně) a 50 hodin individuální terapie. Celkově 1 400 hodin, z toho 300 hodin supervizované praxe. Mnoho účastníků říká: „Tady se cítím viděný.“ A to je v psychoterapii důležité jako nic.

Co je společné všem programům?

Všechny mají tři pilíře:

• Teorie - co se děje v hlavě, v těle, v vztazích. Od psychodynamiky po kognitivní přístupy.
• Sebezkušenost - největší výzva. Musíš projít vlastním procesem. A to není volný výběr. Je to podmínka.
• Praxe pod supervizí - pracuješ s klienty, ale nikdy sám. Vždy máš někoho, kdo tě sleduje, kdo tě vede.

Nejmenší společný jmenovatel je 50 hodin individuální terapie. Většina programů to vyžaduje. Ale jen Rafael Institut explicitně uvádí, že to bude 30-50 hodin. Zbytek to jen „předpokládá“. To je riziko. Protože pokud si nezvolíš správného terapeuta, výcvik může být zbytečný. A najít vhodného terapeuta trvá průměrně 6-12 měsíců. To je čas, který většina lidí nepočítá.

Co tě čeká, když se přihlásíš?

Nejprve: nemáš vysokoškolské vzdělání v psychologii nebo neuropsychiatrii? Pak nemáš šanci. Zákon to vyžaduje. Druhé: máš alespoň 100 hodin osobní terapie? Pokud ne, nejdeš dál. Třetí: přihlašuješ se na výběrový pohovor. U některých škol, jako PVŠPS, to stojí 1 000 Kč. A to je jen za přihlášku. Není to náhoda. Tohle je filtrování. Chcete lidi, kteří to opravdu chtějí.

Po přijetí začneš první rok s teorií. 15-20 hodin týdně. To není jen večer. To je víkendy, to je po práci, to je všichni dny. Někdo to zvládne. Většina ne. 74 % lidí výcvik neukončí. Proč? Protože to není jen o čase. Je to o energii. O psychické síle. O schopnosti se neustále otvírat. A to je víc než vzdělání. Je to transformace.

Co ti nikdo neřekne - ale musíš vědět

Největší problém není cena. Není čas. Není náročnost. Je to izolace. Mnoho programů má víkendový formát. To znamená, že jsi týden v práci, týden v terapii, týden v supervizi. A pak jsi sám. Neníš s kolegami. Neníš s učiteli. Neníš s podporou. A to je nebezpečné. Psychoterapie není jen o znalostech. Je to o vztahu. A když nejsi v kontaktu, ztrácíš se.

Supervize je další problém. Pouze 42 % programů splňuje evropské doporučení: 1 supervizor na 5 terapeutů. To znamená, že mnoho lidí má jen jednoho supervizora, který má 15-20 studentů. Co to znamená? Ztrácíš kvalitu. Ztrácíš pozornost. Ztrácíš bezpečí.

Finanční náročnost je skutečná. Některé programy stojí 300 000 Kč a více. A to je jen za výcvik. Nezapomeň na cestování, na osobní terapii, na materiály. To je další 50 000-100 000 Kč. A neexistuje žádná dotace. Žádná státní podpora. To je výběr pro ty, kdo to mohou dovolit. A to je nespravedlivé. Ale tak je to.

Kdo by měl vybírat který program?

• Chceš hluboké poznání sebe a pracovat s dětstvím, sny, archetypy? → ČSAP
• Máš zkušenosti s traumatem - vlastní nebo u klientů? → Rafael Institut
• Chceš pracovat s rodinami, systémy, vztahy? → Narratio Institut
• Chceš být v malé skupině, kde tě každý vidí? → Integrativní výcvik
• Chceš nejvíce struktury a největší podporu? → Biosyntéza

A pokud nevíš? Začni s osobní terapií. Alespoň 50 hodin. A pak se podívej na výcviky. Ne na cenu. Ne na název. Ne na reklamu. Na to, kdo vede. Jaký má přístup. Jak se chová k studentům. V psychoterapii je učitel důležitější než učebnice.

Co se mění v roce 2026?

Od roku 2024 všechny programy musí splňovat 4 200 hodin. To znamená, že některé výcviky se prodlužují. Integrativní výcvik se rozšiřuje z pěti na šest let. ČAP plánuje centralizovanou databázi supervizorů do konce 2024. To je dobré. Znamená to, že nebudeš muset hledat supervizora sám. Alespoň někdy.

Ale hlavní problém zůstává: nedostatek lektorů. 78 % programů má kapacitu jen na 15 nových studentů ročně. To znamená, že tisíce lidí, kteří chtějí pomáhat, nebudou mít šanci. A to je tragédie. Protože potřebujeme více terapeutů. Ne méně.

Co ti zůstane, když to dokončíš?

Nebudeš mít jen certifikát. Budeš mít jiný pohled na svět. Budeš mít jiný vztah k sobě. Budeš mít jinou schopnost být s druhými. Někteří to nazývají „vzděláním“. Já to nazývám „přežitím“. A kdo to přežije, ten už nikdy nebude stejný. A to je cena. A to je odměna.