Linka bezpečí 116 111: Jak pomáhá dětem a mladým lidem v krizi

Linka bezpečí 116 111 je největší a nejdéle fungující krizová linka v České republice, která pomáhá dětem a mladým lidem, když se cítí ztracení, vyděšení nebo samotní. Nejde o běžnou poradnu - je to první a často jediná linka, kterou mladý člověk vytočí, když mu nikdo jiný nepomůže. Každý den se na ni obrací přes 400 dětí a studentů z celé ČR. Někteří volají kvůli šikaně ve škole, jiní kvůli rozvodu rodičů, sebepoškozování nebo prostě proto, že se cítí, že už to nesnesou. A na druhém konci linky je někdo, kdo je vyslechne - bez soudění, bez otázek, bez jména.

Co je Linka bezpečí 116 111?

Linka bezpečí je nezisková organizace, která funguje od roku 1994. Její jediný cíl je pomáhat dětem a mladým lidem do 26 let, kteří se nacházejí v těžké situaci. Nezáleží, jestli jde o šikanu, násilí, úzkost, deprese, rodinné problémy nebo jen o to, že se nikdo nechce s tebou bavit. Služba je zdarma, anonymní a dostupná 24 hodin denně, 365 dní v roce. Můžeš ji volat z pevné linky i z mobilu - bez ohledu na operátora, bez poplatků, bez nutnosti říkat, kdo jsi.

Konzultanti na lince nejsou obyčejní voliči. Jsou to odborně vyškolení psychologové a sociální pracovníci, kteří absolvují pravidelné školení a supervizi. Ví, jak vyslechnout, když někdo nemá slova. Ví, jak pomoci, když někdo nemá sílu říct, co ho trápí. A vědí, kdy je třeba přesměrovat na další pomoc - k terapeutovi, k sociální pracovnici nebo i k policii, pokud je ohrožení život.

Proč je anonymita tak důležitá?

Mnoho dětí a mladých lidí se neodváží mluvit o svých problémech, protože se bojí, že jim někdo řekne, že to není tak závažné. Nebo že jim to řeknou rodiče, učitelé nebo kamarádi. Nebo že se budou cítit ztrapnění. Linka bezpečí řeší právě tohle - nevyžaduje žádné osobní údaje. Nemusíš říkat, jak se jmenuješ, kde bydlíš, jaká je tvá škola. Stačí, že jsi tam. A že potřebuješ někoho, kdo tě slyší.

Tato anonymita je klíčová. Podle průzkumu Národního ústavu duševního zdraví z roku 2022 byla Linka bezpečí označena za nejdůvěryhodnější zdroj pomoci 78 % mladých lidí ve věku 14-18 let. Když se člověk necítí ohrožený tím, že mu někdo přečte výsledek hovoru, je schopen otevřít se mnohem víc.

Jak se na ni obrátit?

Je to jednoduché. Stačí vytočit 116 111. Z telefonu, z pevné linky, z mobilu - všechno stejně. Pokud se neodvážíš mluvit, můžeš použít chat na linkabezpeci.cz. Nebo napsat e-mail. Všechny tyto možnosti jsou zdarma a anonymní.

Od roku 2023 funguje i funkce Rychlá pomoc online - když klikneš na chat, můžeš okamžitě začít psát bez registrace. To je důležité, protože mladí lidé často potřebují rychlou odpověď - ne chtějí čekat hodinu, než se někdo ozve. A když je někdo v krizi, každá minuta počítá.

Neexistuje žádný „správný“ důvod, proč volat. Pokud se cítíš špatně, pokud máš pocit, že to už nezvládáš, pokud nemáš nikoho, s kým bys mohl mluvit - to je dostatečný důvod. Nejsi slabý. Nejsi nějaký problém. Jsi člověk, který potřebuje pomoc. A tady je někdo, kdo ti ji nabízí.

Co se děje na lince?

Když voláš, nejde o to, aby ti někdo řekl, co máš dělat. Jde o to, aby tě někdo slyšel. Konzultanti neřeší problémy za tebe. Pomáhají ti najít vlastní cestu. Můžeš se s nimi bavit o tom, jak se cítíš, co tě trápí, co ti chybí. Můžeš plakat. Můžeš se rozzlobit. Můžeš mlčet. A oni ti neřeknou, že to není vážné. Neřeknou ti, že to přejde. Řeknou ti: „Je to těžké. A ty jsi nejedný.“

Podle statistik z roku 2024 se na Linku bezpečí obrací přes 110 000 lidí ročně. Většina kontaktů je spojena s:

• šikanou ve škole nebo na internetu
• rodinnými konflikty, rozvody, násilím
• sebepoškozováním a myšlenkami na sebevraždu
• úzkostí, depresemi a pocitem bezmoci
• izolací a pocitem, že „nikdo nerozumí“

Nejčastěji volají děti ve věku 12-17 let. Ale i studenti 18-25 let, kteří se cítí ztracení po skončení střední školy, na univerzitě nebo při prvním vstupu do dospělosti. Mnozí z nich nevědí, kam jít dál. A Linka bezpečí je vede k dalšímu kroku - ať už je to terapie, podpora v rodině nebo jen to, že se znovu cítí jako člověk.

Co je jiného na této lince?

Na rozdíl od jiných linek, jako je Linka důvěry (116 123), která je určená pro všechny věkové kategorie, Linka bezpečí je zaměřená pouze na mladé lidi. To znamená, že konzultanti znají specifické problémy, které trápí děti a studenty. Ví, jak vypadá šikana na Instagramu. Ví, jak se cítí, když ti rodiče říkají, že „to je jen fáze“. Ví, jaký je tlak na výsledky ve škole nebo jak se cítíš, když nikdo neví, že jsi v šoku po ztrátě příbuzného.

Je to také jediná služba v ČR, která kombinuje telefon, chat a e-mail. A nejen to - posílá konzultanty do škol, sportovních klubů a centrálních míst, kde se mladí lidé shromažďují. Dělají vzdělávací videa, podcasty a materiály o prevenci sebepoškozování, zvládání stresu a komunikaci. To je důležité - nejen reagují na krizi, ale snaží se ji předcházet.

Co říkají ti, kteří na ni volali?

Na sociálních sítích se objevují příběhy, které jsou silnější než jakékoli statistiky. Jeden chlapec napsal: „Volal jsem na Linku bezpečí, když jsem cítil, že se zhroutím kvůli šikaně ve škole. Konzultantka mě vyslechla, neposuzovala a pomohla mi najít řešení. Dnes už je to lepší díky její pomoci.“

Jiná dívka napsala e-mail: „Nemohla jsem mluvit s rodiči. Nechtěla jsem, aby se báli. Tak jsem napsala na linku. Přečetla jsem si jejich odpověď třikrát. První slovo, které tam bylo: ‚Ty nejsi sama.‘ A pak jsem začala plakat - ale ne proto, že jsem špatně, ale proto, že jsem konečně slyšela, že je to v pořádku, že se můžu cítit špatně.“

Takto se mění životy. Ne tím, že někdo vyřeší všechno. Ale tím, že někdo řekne: „Jsi v pořádku. A já tě slyším.“

Co je na tom špatného?

Neexistuje žádná dokonalá služba. Linka bezpečí má své limity. V některých hodinách - zejména večer a v noci - mohou být dlouhé čekací doby, protože je příliš mnoho lidí, kteří potřebují pomoc. Někteří lidé stěžují, že po prvním hovoru nejsou doporučeni k další podpoře - a to je pravda. Linka bezpečí nemá kapacitu poskytovat dlouhodobou terapii. Je to první pomoc - ne poslední.

Podle odborníků z Národního ústavu duševního zdraví je potřeba zvýšit počet konzultantů. V roce 2022 se počet kontaktů zvýšil o 37 % oproti roce 2019. A tato trend pokračuje. V roce 2023 organizace plánovala rozšířit tým o 15 %, aby zkrátila čekací doby. A v roce 2024 přichází nová mobilní aplikace s nástroji pro zvládání stresu - to je krok správným směrem.

Financování je další problém. Linka bezpečí dostává 12,3 milionu Kč z rozpočtu a 6,4 milionu z darů. To je málo pro službu, která zpracovává přes 110 000 kontaktů ročně. Bez dalších peněz se nemůže rozšířit. A bez rozšíření se nebudou moci dostat ke všem, kdo potřebují.

Kdo by měl volat?

Nejsou tu žádné pravidla. Nejsou tu žádné hranice. Pokud jsi:

• dítě do 17 let
• student do 25 let
• nebo jsi mladý dospělý do 26 let

a cítíš, že to už nezvládáš - vol. Nechceš mluvit? Napiš e-mail. Připoj se k chatu. Neříkej si, že to není dost důležité. Neříkej si, že ti to někdo řekne, že to není vážné. Tady ti nikdo neřekne nic takového. Tady ti řeknou: „Jsme tady. A myslíme to vážně.“

Nejde o to, že jsi „příliš mladý“ nebo „příliš starý“. Nejde o to, že „to je jen fáze“. Nejde o to, že „to se překoná“. Nejde o to, že „nemáš důvod“. Nejde o to, že „nikdo to neví“. Nejde o to, že „to nechceš říct rodičům“.

Nejde o nic toho. Jde jen o to, že jsi člověk. A člověk potřebuje pomoc.

Kam dál?

Linka bezpečí není konečným řešením. Ale je to první krok. A někdy je to ten jediný krok, který je potřeba udělat, aby se život začal měnit. Pokud jsi zájemce o další pomoc, konzultanti ti mohou pomoci najít:

• terapeuty v tvojí oblasti
• sociální pracovníky
• podpůrné skupiny pro mladé lidi
• lokální centra pro duševní zdraví
• projekty, které se zabývají šikanou, sebepoškozováním nebo rodinnými problémy

A pokud jsi někdo, kdo zná dítě nebo mladého člověka, který se potýká - řekni mu o lince. Napiš mu adresu. Pošli mu odkaz. Neříkej mu, aby se nebojel. Řekni mu: „Tady je někdo, kdo ti pomůže. Bez otázek. Bez soudění. A nejen dnes. Každý den.“

Linka bezpečí 116 111 není jen číslo. Je to způsob, jak říct mladému člověku: „Nejsi sám.“