Psychiatrická pohotovost: Kdy a jak vyhledat akutní psychiatrickou péči v ČR

Stojíte před tím, že někdo, koho milujete, nebo možná sami sebe, zažívá akutní psychiatrickou krizi. Srdce buší, ruce se třesou, myšlenky se točí. Chcete pomoci, ale nevíte, kde začít. Nejste sami. Každý rok v České republice tisíce lidí prožívá stejnou situaci - a většina z nich najde pomoc, když ví, kam se obrátit.

Kdy je čas zavolat na psychiatrickou pohotovost?

Nečekáte, až se situace zhorší. Pokud cítíte, že už to nevydržíte, nebo někdo kolem vás ukazuje příznaky, které vás děsí, je čas zasáhnout. Nejde o to, jestli je to „dostatečně závažné“. Jde o to, jestli je to pro vás nebo pro někoho, koho znáte, nebezpečné teď.

Zavolejte na záchrannou službu (155) nebo přijďte na psychiatrickou pohotovost, pokud:

• Máte jasné, konkrétní plány na sebevraždu - alespoň jednou jste se rozhodli, že to uděláte, a už jste si představili, jak.
• Sebeubližujete - řežete si, spalujete si kůži, děláte si jiné zranění, která nejsou náhodná.
• Slýšíte hlasy, které vám přikazují ubližovat sobě nebo druhým.
• Neznáte, kdo jste, kde jste, nebo co se děje - jako byste se probudili v cizím těle.
• Už několik dní nejíte, nekoupáte se, nechodíte do postele - a nejste schopni se o sebe postarat ani základně.
• Chováte se agresivně - hrozíte, bijete, ničíte věci, a nejste schopni se udržet pod kontrolou.

Tyto příznaky neznamenají, že jste „blázniví“. Znamenají, že váš mozek je v nouzi. A jako každý jiný orgán, i on potřebuje okamžitou péči.

Jak najít psychiatrickou pohotovost v ČR?

V České republice je systém psychiatrické pohotovosti rozložený podle krajů. Každý kraj má minimálně dvě místa, kde můžete přijít bez předchozího zavolání - 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Nejrychlejší cesta je přímé přijetí do psychiatrického oddělení v nemocnici. V Praze to jsou například:

• Psychiatrická nemocnice Bohnice (Ústavní 91/7, Praha 8, tel. 284 016 144)
• Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN (Ke Karlovu 11, Praha 2, tel. 224 961 111)
• Národní ústav duševního zdraví v Klecanech (Topolová 748, tel. 283 088 111)

V Ústí nad Labem fungují tři hlavní body: Krajská zdravotní v Masarykově nemocnici, Nemocnice Most a Krizové centrum v Pavilonu H. V Ostravě je to Psychiatrická nemocnice v Opavě - i když jste z Karviné nebo Frýdku-Místku, tam je vaše nejbližší místo.

Nezapomeňte: není potřeba doporučení od praktického lékaře. V ČR můžete přijít přímo. To je rozdíl oproti Německu nebo některým jiným zemím. Pokud jste v nouzi, nečekáte na schůzku. Jdete tam hned.

Co se stane, když přijdu na pohotovost?

Když dorazíte, budete přijatí lékařem nebo odborníkem na duševní zdraví. První věc, kterou udělají, je posoudit, jaký je váš stav - neznamená to, že vás okamžitě zavřou. Většina lidí je vyšetřena a vyslouží se domů s plánem další péče.

Proces je obvykle takto:

1. První kontakt - vyplníte krátký dotazník o stavu, historii, příznacích.
2. Intervyu - lékař s vámi mluví 20-40 minut, ptá se, co se děje, jak se cítíte, jak dlouho to trvá.
3. Posouzení rizika - rozhodují, jestli jste v nebezpečí sebevraždy nebo agresivity.
4. Plán péče - buď jdete domů s lékem a návrhem na následnou ambulantní péči, nebo jste hospitalizováni na krátkou dobu (nejčastěji 3-7 dní).

Nejde o trest, nejde o „zavření“. Jde o bezpečí. Pokud jste v krizi, pohotovost vám dá prostor, čas a pomoc, abyste se mohli zorientovat.

Co je krizové centrum a kdy je lepší než pohotovost?

Krizové centrum není nemocnice. Je to místo, kde můžete strávit několik dní bez toho, abyste byli na psychiatrickém oddělení. Jsou tam psychologové, sociální pracovníci, psychiatři - a hlavně: klid, podpora, nekontrolní prostředí.

Krizová centra jsou ideální, pokud:

• Nejste v nebezpečí sebevraždy, ale cítíte, že už to nevydržíte doma.
• Máte úzkost, deprese, panické ataky, které vás „zabíjejí“ každý den.
• Chcete přerušit cyklus, ale nechcete hospitalizaci.

V Ústí nad Labem je například Krizové centrum Krajské zdravotní - a funguje 24/7. V Praze je podobné centrum u Bohnice. Většina krajů má alespoň jedno. Stačí zavolat na místní pohotovost a zeptat se: „Máte krizové centrum?“

Co se stane, když nebudete moci přijít?

Nejde o to, jestli máte auto, jestli máte peníze, jestli máte někoho, kdo vás odveze. Pokud jste v krizi, zavolejte 155. Záchranná služba přijede. Nebo zavolejte 158 - policie může přijet a převézt vás na pohotovost. To není trest, to je pomoc.

Na pohotovosti vás nebudou štvat, nebudou vás obviňovat. Nebudou se ptát, proč jste se „neobrátili dřív“. Budou se ptát: „Co můžeme pro vás udělat teď?“

Co je výhodou a co je problémem českého systému?

Český systém má výhody. Můžete přijít bez doporučení. Pohotovost je zdarma. Většina lidí, kteří tam přijdou, dostane pomoc - a to rychle. V 82 % případů je rychlost reakce hodnocena jako „velmi dobrá“.

Ale jsou tu i problémy.

• Čekací doba na ambulantní péči - po pohotovosti čekáte 4-6 týdnů na další schůzku s psychiatrem. V Nizozemsku to je jeden týden. V ČR to znamená, že mnozí lidé ztrácejí motivaci a opět se dostanou do krize.
• Nedostatek psychiatrů - v některých oblastech, jako je Moravskoslezský kraj, je 1 psychiatr na 28 300 obyvatel. Doporučení WHO je 1:10 000. To znamená, že některé nemocnice mají jednoho lékaře na celý týden.
• Nedostatek informací - 38 % lidí říká, že po odchodu z pohotovosti nevěděli, co dál. Kdo jim má napsat doporučení? Kde hledat psychologa? Kdo jim pošle léky?

Nový národní plán zdravotnictví na roky 2023-2030 slibuje zvýšení počtu psychiatrů o 25 % a snížení čekacích dob na méně než dva týdny. To je dobrá zpráva. Ale zatím to ještě není realita.

Co dělat, když se vám to nezdá?

Je normální mít strach. Je normální se bát, že vás „považují za šílence“. Je normální myslet: „Tohle je jen fáze. Už to přejde.“

Ale pokud to nechcete přežít - pokud to trvá déle než dva týdny, pokud už nejíte, nejste schopni pracovat, nebo si myslíte, že svět je proti vám - pak to není jen fáze. To je signál.

Nejste slabý. Nejste „zvláštní“. Jste člověk, který prožívá něco, co je příliš těžké na to, aby to vydržel sám. A to je přesně ten důvod, proč existuje psychiatrická pohotovost.

Co můžete udělat teď?

Nečekáte na zítřek. Nečekáte na pondělí. Nečekáte, až vás někdo „pozoruje“.

Udělejte tohle:

1. Zavolejte 155 - pokud je to nebezpečné. Nebo přijďte na nejbližší psychiatrickou pohotovost.
2. Najděte svůj krajský centrum - vypište si název a telefonní číslo. Uložte si ho do telefonu. Nebo napište ho na papír a dejte ho do kapsy.
3. Řekněte někomu - někomu, kdo vás zná. „Mám problém. Potřebuji pomoct. Můžeš mě doprovodit na pohotovost?“
4. Nezavírejte se - i když se chcete schovat, zůstaňte někde, kde je někdo jiný. Nezůstávejte sami.

Pomoc je tam. Nechcete být „normální“. Chcete přežít. A to je v pořádku.

Co je za tím - a proč to děláme?

V roce 2022 zemřelo v ČR 1 243 lidí sebevraždou. To je 11,8 lidí na 100 000 obyvatel. Každý z nich měl někoho, kdo ho miloval. Každý z nich měl den, kdy se cítil, že už to nevydrží. A většina z nich nevěděla, že může zavolat na 155. Nebo si myslela, že to bude „zbytečné“.

Psychiatrická pohotovost není poslední možnost. Je to první. A je tam. Pro vás. Pro někoho, koho milujete. Pro každého, kdo už neví, kam jít.

Není to o tom, jestli jste „hodní“ nebo „vážní“. Je to o tom, že život stojí za to - i když to teď nevypadá.