Nejde o to, jaký terapeutický přístup používá váš terapeut. Nejde o to, zda je to kognitivně-behaviorální terapie, psychodynamická, nebo nějaká jiná metoda. Důležitější než všechny techniky dohromady je jedna věc: vztah s terapeutem.
Stovky studií to potvrzuje. Podle metaanalýzy z roku 2018, kterou provedli John C. Norcross a Michael J. Wampold, přispívá k úspěchu terapie až 30-40 % právě kvalita vztahu mezi klientem a terapeutem. To je více než vliv konkrétní metody, léků nebo trvání terapie. Když se rozhodnete pro terapii, nevybírejte jen někoho, kdo má titul nebo je doporučený. Vyberte někoho, s kým se cítíte bezpečně.
Co vlastně znamená „vztah s terapeutem“?
Není to jen „dobře se s ním bavíme“. Je to hlubší. Terapeutický vztah je jako jiný typ vztahu - nejde o přátelství, ale o bezpečný prostor, kde se můžete otevřít. Vzniká z tří základních pilířů, které popsal Carl Rogers už v 50. letech a které dnes platí stejně silně: bezpodmínečné přijetí, empatické porozumění a autentičnost.
Bezpodmínečné přijetí znamená, že terapeut vás neohodnocuje. Neříká: „To jsi měl udělat jinak.“ Říká: „Rozumím, proč jsi to udělal takhle.“ Empatické porozumění znamená, že vás slyší - ne jen slova, ale i ten prázdný prostor mezi nimi, ten strach, který neříkáte, ten hněv, který se bojíte vyjádřit. Autentičnost znamená, že terapeut není na „představení“. Je lidský. Může říct „Nerozumím“, nebo „To mě zaskočilo“ - a přesto zůstává vám věrný.
Proč je to tak důležité?
Když jste v terapii, často přicházíte z prostředí, kde jste se cítili nepochopení, odsouzení nebo zanedbáni. Možná jste v dětství měli rodiče, kteří vás nechávali v klidu jen tehdy, když jste byli „dobří“. Možná jste ve škole nebo v práci zjistili, že vaše emoce jsou „příliš silné“ nebo „nepřiměřené“.
Terapeutický vztah je první místo, kde se můžete cítit tak, jak jste. Bez masky. Bez vysvětlování. A právě v tomto bezpečném prostoru se začíná měnit. Věda to dokonce umí zobrazit - funkční magnetická rezonance ukazuje, že když klient cítí bezpečí v terapii, aktivují se oblasti mozku spojené s klidem a regulací emocí. Když se člověk cítí přijatý, jeho mozek přestává být v režimu „ohrožení“ a začíná se učit.
Nejde jen o to, že se vám líbí terapeut. Jde o to, že vám dává prostor, kde můžete přijít k sobě. A to je přesně to, co potřebujete, když se snažíte překonat úzkost, depresi, traumata nebo jen pocit, že „život mi něco uniká“.
Co se děje v prvních sezeních?
První tři sezení jsou klíčová. Nejde o to, kolik informací vám terapeut vyloží. Jde o to, jestli se cítíte, že vás slyší. Jestli se vám nezdá, že vás hodnotí. Jestli se vám nezdá, že je „výborný odborník“, ale že je „člověk“.
Velká chyba, kterou dělá mnoho lidí: přicházejí s představou, že terapeut musí mít odpovědi. Ale dobrý terapeut neříká: „To ti doporučuji.“ Říká: „Co se stalo, když jsi to cítil?“ Nebo: „Co by se stalo, kdyby sis to dovolil?“
První sezení je jako první krok do neznámé místnosti. Pokud se vám tam nezdá bezpečně, nevstupujte dál. Není to známka slabosti. Je to známka sebeuvědomění. Pokud vás terapeut přesvědčuje, že „to je normální“ nebo „musíte to vydržet“, a vy se cítíte, že vás nechává sám, pak to není terapie - je to přednáška.
Co se stane, když vztah nefunguje?
Podle dat České lékařské komory z roku 2022 je jednou z hlavních příčin předčasného ukončení terapie právě neuspokojivý vztah s terapeutem. Až 35 % lidí terapii opouští, protože se necítí bezpečně, nebo protože cítí, že terapeut „nechápe“.
Někteří lidé si to vysvětlují jako „nejsme pro sebe“ nebo „tohle prostě nevydržím“. Ale často je to jen to: nebyl tam ten správný člověk. Nebyla tam ta správná energie. Nebylo tam to bezpečí, které potřebujete, abyste se mohli otevřít.
Není to vina klienta. Není to vina terapeuta. Je to jen nekompatibilita. A to je v pořádku. Není třeba „vydržet“ terapii, která vás zatěžuje. Je třeba najít tu, která vás uvolňuje.
Co hledat při výběru terapeuta?
Nejprve si položte tyto otázky:
- Pocítím, že mě terapeut vidí, nejen slyší?
- Cítím, že se můžu vyjádřit bez strachu, že mě odsoudí?
- Je terapeut přístupný, nejen odborný?
- Je ochoten přiznat, když neví odpověď?
- Cítím, že se snaží pochopit mě, nejen můj problém?
Podle průzkumu společnosti MindTuber z února 2023 je 78 % lidí, kteří vyhledávají terapeutickou pomoc, přesně na těchto kritériích založeno jejich rozhodnutí. Ne na titulu. Ne na ceně. Ne na tom, zda je terapeut „známý“.
Praktický tip: Pokud máte možnost, vyberte si na první schůzku někoho, koho vás někdo doporučil - ale ne proto, že je „dobrý“. Protože jeho klient řekl: „Cítil jsem, že mě pochopil.“
Je terapeutický vztah stejný u teleterapie?
V roce 2023 tvořila teleterapie 32 % všech sezení v České republice. Mnoho lidí si myslí, že vztah přes obrazovku nemůže být stejně hluboký. Ale skutečnost je jiná.
Podle studií zahraničních i českých odborníků je kvalita vztahu v teleterapii srovnatelná s osobní terapií - pokud je terapeut schopen vytvářet bezpečí i přes obrazovku. To znamená: nechat čas na pauzy, neříkat „to je normální“ příliš rychle, nechat klienta přemýšlet, neříkat odpověď hned.
Někteří lidé se dokonce cítí v teleterapii bezpečněji - protože mohou být doma, ve svém prostředí, bez strachu, že je někdo vidí. Vztah není o místě. Je o kvalitě přítomnosti.
Co můžete dělat sami?
Nejste jen „klient“. Jste partner v tomto procesu. Můžete:
- Říct, když se necítíte bezpečně - i když to zní jako „nechci být náročný“.
- Neříkat „to je v pořádku“, když to není.
- Dotazovat se: „Co myslíte, že se děje mezi námi teď?“
- Nezůstat v terapii, když se vám to nezdá - a hledat někoho jiného.
Terapie není o tom, aby jste byli „dobrý klient“. Je o tom, aby jste byli přítomní. A to znamená i to, že se nebojíte říct: „Tohle mi nepomáhá.“
Proč to všechno platí?
Protože terapie není o tom, aby vám někdo řekl, jak máte žít. Je o tom, aby vám někdo pomohl najít svou vlastní cestu. A ta cesta začíná tam, kde se člověk cítí přijatý. Bez podmínek. Bez ocenění. Bez toho, aby musel být „silný“.
Největší léčba, kterou můžete dostat, není technika. Není nástroj. Není návod. Je to pocit: „Jsem tady. A ty jsi tady se mnou.“
A to je přesně to, co dělá terapeutický vztah - když je pravý. A to je to, co si stojí za to hledat. I když to trvá déle. I když to stojí víc. I když to znamená, že musíte zkusit několik lidí, než najdete toho správného.
Protože život, který chcete mít, nezačíná tím, že se naučíte nové techniky. Začíná tím, že se cítíte, že jste dostojní toho, aby vás někdo slyšel - opravdu slyšel.