Stále se setkáváte s otázkou: jak dlouho trvá jedno sezení psychoterapie? Mnoho lidí předpokládá, že to bude hodina, ale skoro vždycky je to 50 minut. Proč právě tolik? Proč ne 45, ne 60, ne celou hodinu? A co když máte něco vážného na srdci - stačí tak krátký čas?
Proč právě 50 minut?
50 minut není náhoda. Je to výsledek desítek let terapeutické praxe a kompromisu mezi potřebou hluboké práce a reálnými omezeními. Když psychoterapeut přijme klienta, má na přípravu následujícího sezení, zápis, případně konzultaci s kolegou nebo supervizí jen 10 minut. Těch 10 minut je důležitých - bez nich by terapeut nemohl pracovat kvalitně na dalším klientovi. Ale i 50 minut je dost, abyste se mohli otevřít, probrat to, co vás trápí, a začít vnímat vztahy, které vás omezují.
Standard 50 minut vznikl v psychanalytické škole, ale dnes ho používají téměř všechny směry: kognitivně-behaviorální, humanistické, systémové i traumato-orientované přístupy. V České republice to je pravidlo, které dodržují většina terapeutů, ať už pracují ve veřejné péči, soukromé praxi nebo v centrálních centrech jako Institut psychosociální péče nebo Psychoterapie Praha.
První sezení je jiné - často 70 minut
První setkání se od ostatních liší. Mnoho terapeutů ho prodlužuje na 70 minut. Proč? Protože to není terapie, ale seznámení. Klient potřebuje zjistit, jestli se mu s terapeutem dobře hovoří. Terapeut potřebuje pochopit, co vás trápí, jak jste se dostali tam, kde jste, a jestli je vaše situace vhodná pro terapii.
Ne každý terapeut je pro každého. Někdy to prostě nezapadne - a to je v pořádku. Těch 70 minut vám dává prostor, abyste se nejen otevřeli, ale také vyhodnotili, jestli vás terapeut „rozumí“. Některí terapeuti to vysvětlují takhle: „Kdybych vás nechal jen 50 minut, nezjistil bych, jestli jste skutečně připraveni pracovat.“
Co se děje během 50 minut?
50 minut není „čas na vyprávění“. Je to čas na proces. Začínáte obvykle tím, co vás trápí teď. Ale brzy se dostanete k otázkám: „Proč to vždycky dopadá stejně?“, „Kdo mi říkal, že to tak má být?“, „Kdy jsem to poprvé cítil?“
Terapeut vás nevede, ale sleduje. Sleduje, jak mluvíte, kde se zastavíte, co vynecháváte, jak se změní hlas, když mluvíte o něčem důležitém. Často se stane, že po 20 minutách už nejde o to, co jste přišli říct - ale o to, co jste se báli říct.
První 10 minut? Většinou na „nastavení“. Co jste dělali od posledního sezení? Co se změnilo? Posledních 5 minut? Na závěr - co jste si vzali? Co byste chtěli zkusit před příštím sezením? To je klíčové. Terapie není jen o tom, co se řekne v místnosti. Je o tom, co děláte venku.
Frekvence: Jednou týdně? Nebo jen každých 14 dní?
Nejčastější je jednou týdně. Proč? Protože tak máte dost času na zpracování toho, co jste prožili, ale zároveň neztrácíte tok. Když sezení jsou každých 14 dní, může se stát, že zapomenete, co jste říkali předtím. A terapeut se musí znovu „zorientovat“. To zpomaluje proces.
Na druhou stranu - některé terapie, zejména u lidí s velmi intenzivními zkušenostmi (např. traumata), fungují lépe s delšími intervaly. Těmto klientům stačí sezení jednou za dva týdny, protože potřebují čas na to, aby se „zotavili“ z toho, co v terapii vytáhli ven. To není slabost - to je strategie.
U preventivní terapie, kdy jen sledujete, jak se vám daří s životem, může být dostatečné i jedno sezení měsíčně. Některé lidi si to udržují jako „pravidelnou kontrolu“ - jako u zubního lékaře.
Kolik sezení potřebujete?
Tady je rozdíl mezi poradenstvím a psychoterapií. Poradenství je pro konkrétní situace: rozvod, ztráta blízkého, změna práce, stres na pracovišti. Tam stačí 1-6 sezení. Někdy jen 2.
Pokud ale jde o hlubší věci - úzkost, deprese, opakující se vztahy, pocit, že „to vždycky dopadá stejně“, nebo že „jsem vždycky ten, kdo se obětuje“ - potom potřebujete psychoterapii. A ta trvá déle. Obvykle 8-25 sezení. Někdy více.
Pro hluboké osobnostní problémy, traumata z dětství, dlouhodobou ztrátu sebeúcty - může trvat desítky nebo stovky hodin. To neznamená, že jste „ztracený“. To znamená, že jste věřil, že vám to nikdy nezabere, a teď se učíte, že to může.
Je 50 minut dost?
Nejčastější dotaz: „Toho všeho se nedostane za 50 minut.“
Ale nejde o to, kolik se řekne. Jde o to, co se změní. Většina lidí, kteří projdou terapií, říká: „Nevěděl jsem, že tohle můžu cítit.“ Nebo: „Nevěděl jsem, že tohle můžu říct.“ Nebo: „Zjistil jsem, že to, co jsem si myslel, že je moje vada, je vlastně návyk, který jsem se naučil, když jsem byl malý.“
Terapie není o tom, abyste „vyřešili“ všechno. Je o tom, abyste přestali být vězněm toho, co vás dělá. A to se děje v těch 50 minutách - i když to nevypadá jako velký převrat.
Co když potřebuji víc času?
Jsou lidé, kteří si přejí delší sezení. Zvlášť při práci s traumatem, kdy se vám náhle otevře něco, co vás přemáhá. Některé terapeutické školy (např. některé formy psychodynamické terapie) mají standard 75-90 minut. Ale v Česku to není běžné.
Je to otázka trhu a vzdělání. Terapeut, který má 50 minut na sezení, má 50 minut na přípravu. Kdyby sezení bylo 90 minut, musel by mít 30 minut na přípravu, což by znamenalo, že by mohl přijímat jen 2-3 klienty denně. A to by nebylo udržitelné.
Ale pokud potřebujete více času - můžete se s terapeutem domluvit na pravidelném delším sezení jednou za několik týdnů, zatímco ostatní sezení zůstanou 50 minut. Některé terapeuty to dělají. Ale musíte o tom otevřeně mluvit.
Co se stane, když sezení zrušíte?
Pravidlo je jednoduché: pokud zrušíte sezení méně než 48 hodin předem, uhrazujete plnou cenu. Proč? Protože terapeut si ten čas rezervoval pro vás. Někdo jiný by ho mohl mít. A terapeut, který má 8 klientů denně, nemůže ztrácet čas.
Toto pravidlo není „tvrdé“ - je potřebné. Připomíná vám, že terapie je vážná záležitost. Nejde o „zajetí na pivo“. Jde o to, že se o sebe staráte - a to se děje i tím, že se přijedete.
Ceny: Kolik to stojí?
Cena za jedno sezení v Česku se pohybuje mezi 1 600 Kč a 80 eury. Rozdíl je v kvalifikaci, zkušenostech, lokalitě a typu terapie. V Praze to bude většinou víc. V menším městě méně.
Co získáte za tu cenu? Terapeut, který absolvoval minimálně 2 550 hodin výcviku - včetně 1 800 hodin práce pod supervizí, 600 hodin vlastní terapie a 150 hodin vlastní supervize. To není náhodný člověk. Je to profesionál, který se učil desítky let.
Co dělat, když se terapie nezdá fungovat?
Někdy to prostě nezapadne. Ne každý terapeut je pro každého. Pokud se cítíte, že se nic neděje, nebo že vás terapeut „nechává stát“, můžete o tom mluvit. Nebo změnit terapeuta. To není selhání. To je část procesu.
Úspěch terapie neznamená, že „všechno bude v pořádku“. Znamená to, že přestanete trpět. Nebo že najdete způsob, jak s tím, co je špatné, žít. A to se často stane dříve, než si myslíte.
Co se stane po terapii?
Někdo říká: „Po terapii jsem se cítil, jako kdybych si nakonec naslouchal.“
Nejčastější výsledek: lidé přestanou obviňovat sebe nebo druhé. Přestanou věřit, že „to je moje vada“. Začnou rozumět, že to je návyk, který se naučili, když to bylo jediné, co mohli.
Terapie nevyléčí. Ale umožňuje vám žít s tím, co je, jinak. A to je víc než dost.
Je 50 minut skutečně dost na to, abych se otevřel?
Ano. Většina lidí si v 50 minutách stihne říct to, co potřebuje. Terapie není o tom, kolik se řekne, ale o tom, co se změní. Často se stane, že v prvních 10 minutách říkáte to, co si mysleli, že budete říkat - a až za 30 minut se dostanete k tomu, co vás opravdu trápí. Terapeut vás vede k tomu, abyste se nezastavili na povrchu.
Proč sezení nejsou 60 minut, když to běžně trvá hodina?
Protože 10 minut je potřeba na přípravu na dalšího klienta. Terapeut musí zapsat, co se dělo, případně se připravit na supervizi nebo konzultaci. Pokud by sezení trvalo 60 minut, musel by mít méně klientů denně - a to by zvýšilo cenu a ztěžovalo přístup. 50 minut je kompromis mezi kvalitou a dostupností.
Můžu mít delší sezení, když mám těžké trauma?
Ano, ale to je výjimka. Některí terapeuti nabízejí jedno delší sezení (75-90 minut) jednou za několik týdnů, zatímco ostatní zůstanou 50 minut. To ale musí být domluveno předem. Většina terapeutů v Česku ale dodržuje standard, protože jinak by nebylo možné udržet praxi.
Je první sezení zdarma?
Ne. První sezení je vždy placené, i když trvá 70 minut. Je to příležitost pro obě strany zjistit, jestli spolupráce bude fungovat. Některé centra nabízejí sníženou cenu za první sezení, ale to je výjimka. Většina terapeutů již v prvním sezení začíná pracovat - a to stojí.
Kolik sezení je potřeba, aby se terapie vyplatila?
Nikdo nemůže říct přesně. Někdo cítí změnu už po 3-5 sezeních, jiný potřebuje 15-20. Ale většina lidí, kteří pokračují alespoň 8 sezení, říká, že se cítí lépe. Klíč je v pravidelnosti - ne v počtu. Pokud sezení přerušíte, proces se zastaví. A to je větší ztráta než peníze.